Tanci Praha se každoročně podařilo do Prahy přivézt nějakou světovou hvězdu současného tance. Ne jinak tomu bylo i v případě zahajovacího představení letošního ročníku, kdy vystoupil soubor jedné z nejvýraznějších německých choreografek současnosti – Sasha Waltzová představila českým divákům své dílo Impromptus. Festival v hlavním městě potrvá do 25. června.
V metropoli jsme v posledních letech přivítali díky Tanci Praha třeba Alaina Platela, Akrama Khana nebo Marii Chouinardovou. I program letošního sedmadvacátého ročníku festivalu začal v karlínském Hudebním divadle opět velkolepě.
Impromptus je intimní pětasedmdesátiminutovou divadelní konverzací mezi hudbou a tancem. Sedm tanečníků na scéně doprovází melodické klavírní skladby a písně Franze Schuberta, které od počátku určují zvláštní, lyrickou polohu večera. Choreografka plně využívá hudebních nápadů, ale ne za každou cenu. Rozhodně z představení nemáte pocit, že by jimi byla v jakémkoliv smyslu svazována. A to už od počátku, protože inscenaci otevírá pohyb do naprostého ticha, které se pak prolíná s Schubertovou hudbou celým večerem.
Na první pohled zaujme velkoryse řešený scénický design. Podlahu jeviště tvoří dvě šikmy, nad nimiž dominuje veliká zlatavá deska ve tvaru zkoseného obdélníku. V představení se objevuje celá řada působivých abstraktních obrazů, jako například ten, kdy se tanečníci potírají rudým barvivem, následně polévají jeden druhého vodou a červený prach pak v úzkých potůčcích stéká po nakloněné rovině dolů.
Skupinové výstupy v kontinuálních cyklech střídají taneční dialogy či trialogy. Ty neustálé změny jsou na jednu stranu kontrastní a přitom působí zcela přirozeně. Pohyby se organicky přelévají jeden do druhého, tanečníci se od sebe oddělují a vzápětí mimoděk znovu spojují svá těla ve zdánlivě nemožných figurách, které někdy i popírají fyzikální zákony.
Nezáleží tu vůbec na pohlaví, je úplně jedno, zda spolu tančí ženy, muži nebo smíšené páry. Lidské tělo v podání Waltzové jako by bylo posvátným nástrojem. Představení zdůrazňuje jeho křehkou krásu, avšak bez náznaku jakéhokoliv erotického podtextu, a to i ve chvíli, kdy se na jevišti dvě dívky svléknou a nahé se koupou ve vodní lázni. Nutno dodat, že Waltzové interpreti nemusí mít ideální fyzické proporce, přičemž výslednému dojmu to ani v nejmenším nevadí.
Celá ta féerie má uhrančivě snovou příchuť. Možná k tomu přispívá originální minimalismus a výtvarná čistota díla, možná brilantní klavírní a pěvecký doprovod, možná upřímnost choreografické výpovědi. Nekončící proud energie ve vás každopádně někde hluboko uvnitř rezonuje ještě dlouho po skončení večera.
Festival dotančí do 15 měst a obcí
Po Praze se choreografka Sasha Waltzová se svým souborem představí ještě při regionálním pokračování festivalu v Plzni. Zde připomene 15. června své nejslavnější dílo, s nímž prorazila na světové scény: Travelogue I - Twenty to Eight. Před jedenácti lety jej uvedla také na Tanci Praha.
Letošní ročník přehlídky nabídne v hlavní, pražské části třináct večerních představení. Další očekávanou taneční událostí je první hostování slavného izraelského souboru Batsheva Dance Company pod vedením Ohada Naharina. Izraelský choreograf, který patří ke „crème de la crème“ moderního tanečního divadla, nastudoval také s baletem pražského Národního inscenaci Decadence. Premiéru má už dnes večer, web ČT24 přinese recenzi.
Po Praze se festival vydá do regionů, mimo jiné do Brna, Ostravy, Českých Budějovic anebo už zmíněné Plzně.
