U Toutatise... Zemřel Albert Uderzo, kreslíř Asterixe

Ve věku 92 let zemřel francouzský kreslíř a ilustrátor Albert Uderzo, jenž se proslavil jako spoluautor komiksu Asterix. Po smrti spisovatele Reného Goscinnyho psal k příběhům o vzpurných Galech i scénáře.

O úmrtí slavného kreslíře informala jeho rodina. „Albert Uderzo zemřel ve spánku u sebe doma v Neuilly,“ uvedli příbuzní v prohlášení. Zároveň zdůraznili, že kreslíř podlehl infarktu a jeho smrt „nesouvisí s koronavirem“. „Už několik týdnů byl velmi unavený,“ stojí ve smutečním oznámení.

Jeden chytrý, druhý silný

Uderzo začal kreslit pod vlivem animovaných příběhů od Walta Disneyho, uplatnění jeho talentu nezabránil ani pro výtvarníka zdánlivě velký handicap – barvoslepost. Komiksy o Asterixovi a jeho přátelích i nepřátelích, které ho proslavily, začaly vycházet v roce 1959 a byly přeloženy do více než stovky jazyků, včetně češtiny. Inspirovaly také filmy a seriály. 

Postavičku Asterixe Uderzo prý původně nakreslil jako silného chlapíka, který všechny přemůže. Scenárista René Goscinny, s nímž jako kreslíř od začátku spolutvořil, ale Asterixe viděl spíše jako drobného mužíka, který vítězí lstí a chytrostí.

Sílu naopak přiřkli další postavičce, která s Asterixem vytvořila podobně nerozlučnou dvojici, jako Uderzo s Goscinnym. V žádném dobrodružství tak nemůže chybět Obelix, tak trochu prostoduchý milovník pečených prasat, jenž svou sílu získal už jako malé dítě, když spadl do kotle se zázračným nápojem.

Komiksoví hrdinové Asterix a Obelix
Zdroj: ČT

Žijí okolo roku 50 př. n. l. v Galii, ve smyšlené vesničce, k jejíž podobě nicméně Uderza inspirovala Bretaň, kde žil během druhé světové války. Většina příběhů se točí kolem snahy Římanů vesnici dobýt a snahy místních v čele s Asterixem dobyvatele přelstít.

Udělej si sám

Po smrti Reného Goscinnyho v roce 1977 pokračoval Uderzo ve vymýšlení i kreslení Asterixových dobrodružství sám. Reakce na jeho scenáristické snahy byly od fanoušků i kritiků spíše vlažné, do společného odkazu také vstoupily spory o autorská práva. Poslední komiks z Uderzova pera vyšel v roce 2009 (v češtině pod názvem Narozeniny Asterixe a Obelixe – Zlatá kniha).

Následně začal Uderzo mluvit o pokračování, které by svěřil autorům mladší generace. Novou autorskou dvojicí se stali scenárista Jean-Yves Ferri a kreslíř Didier Conrad. První příběh, Asterix u Piktů, ještě pod Uderzovým dohledem, představili fanouškům galských kreslených hrdinů v roce 2013.

Nejen Asterix

Asterix a jeho přátelé jsou sice nejdůležitějšími postavičkami v tvorbě Alberta Uderza, ale ne jedinými. Před slavným komiksem přišel také s příběhy udatného bojovníka Aryse Bucka, jenž je označován za předchůdce právě Asterixe. Uderzo nakreslil i časopiseckou epizodu Kapitán Marvel Junior.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 21 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...