Trpká příchuť odvolání Vladimíra Opěly

Praha – Jedním z posledních kontroverzních kroků ministra kultury Jiřího Bessera bylo odvolání dlouholetého šéfa Národního filmového archivu (NFA) Vladimíra Opěly. Důvodem byla podle ministerstva zásadní a opakovaná manažerská pochybení. Akademickou obec i řadu známých umělců to ale pobouřilo a za Opělu se hlasitě postavili.

Vladimír Opěla byl ředitelem Národního filmového archivu dvaadvacet let a ve funkci měl skončit na konci letošního roku. Jiří Besser ho ale odvolal o měsíc a půl dřív. Kromě obvinění z manažerských chyb ministr naznačil, že Opěla plýtval penězi určenými na stavby nových budov archivu. „To jeho odvolání přišlo jako blesk z nebe a všechna zdůvodnění, která jsem četl, nejsou logická. Byť mohlo nastat částečné pochybení, tak jistě nenastalo bez vědomí a možná dokonce na příkaz ministerstva,“ podotýká k celé kauze rektor AMU v Praze Ivo Mathé.

Podle dokumentaristky Heleny Třeštíkové byl způsob odvolání Vladimíra Opěly minimálně neslušný: „Pan Opěla je korektní a poctivý člověk a vůbec si nedovedu představit, že by dělal takové věci, z jakých je obviňován.“ Podklady pro odvolání Vladimíra Opěly připravoval Philipp Štrajt, vedoucí investičního odboru, který měl na ministerstvu zvýšit kontrolu nad tokem investičních peněz v resortu. Štrajt našel dvě podezřelé smlouvy na více než čtyři miliony korun, které ředitel Opěla podepsal s architektem Martinem Kotíkem. Ten na základě smluv řídil přípravu stavby nového skladu barevných filmů na Hradištku.

Štrajta navíc tvrdí, že filmový archiv platil architektovi i za práci, kterou provést nemohl, protože projekt ještě nedošel tak daleko. „Byly vyplaceny peníze za něco, co nemohlo být provedeno,“ zdůvodňuje obvinění Štrajt. Inženýr Kotík ale oponuje, že fakturoval pouze za práci, kterou musel provést navíc, když se povolování stavby zkomplikovalo: „Nemám jakýkoli problém doložit veškeré podklady, veškeré věci, co jsme dělali, za co jsme dostali honorář.“

NFA je Opělovou celoživotní láskou

Odborníci srovnávají význam NFA s Národním muzeem či Národní galerií, ačkoli se o něm tolik nemluví. Zchraňuje více než 150 milionů metrů filmu. „Náš archiv je unikátní v tom, že uchovává prakticky celou českou hranou tvorbu od roku 1930–1991 s jedenácti výjimkami z třicátých let. To jsou filmy, které se nedochovaly. A dále uchovává dvě třetiny české hrané tvorby, což je naprosto unikátní ve světovém měřítku,“ vyzdvihuje odvolaný ředitel NFA Vladimír Opěla.

Nahrávám video

Když Vladimír Opěla přišel v 60. letech do archivu, našel v něm ohromné filmové bohatství skladované v neuvěřitelných podmínkách. Dříve byly materiály uloženy také na hradě Kost, místy tak byly vystaveny vysoké vlhkosti. Materiály sice nebyly zcela zničeny, spousta práce ale byla například s odstraňováním plísní. „Laboratoře Barrandov s Univerzitou Karlovou vymyslely systém, jakým způsobem odplísňovat filmy, aniž by došlo k destrukci filmové podložky a emulze,“ doplňuje Opěla.

Poté, co Opěla a jeho spolupracovníci vymysleli způsob, jak filmové pásy precizně roztřídit a popsat, musel někdo postavit místnosti, ve kterých by materiál nepodléhal zkáze, například u bývalých garáží koncentračního tábora v Hradištku pod Medníkem. I u toho Opěla asistoval. Filmový archiv si připsal několik světových unikátů. Kromě metody na odplísnění filmů prorazil ve světě také tím, jak filmy restauroval.

Vladimír Opěla se ale do historie zapsal hlavně tím, že po desetiletí v archivu schovával filmové záznamy o sovětské okupaci a další choulostivé materiály. „Takových případů, kdy Vladimír ten materiál pro budoucí generace zachránil, jsou desítky. Snímky s T. G. Masarykem, s Edvardem Benešem, první republika, jaro 1968, srpen, Palachova smrt… To všechno jsou věci, které do toho archivu proudily a které tam zůstaly uchovány. Nemusím vám říkat, že stačilo sebemenší upozornění a ty materiály by tam nebyly,“ líčí pedagožka Filmové akademie Miroslava Ondříčka Milica Pechánková například dobu husákovské normalizace, kdy se režim ze všech sil snažil přepisovat historii a ničit nepohodlná svědectví, která narušovala oficiální dogmata o naší minulosti.

Milica Pechánková:

„Vladimír se s filmovým archivem oženil a doslova a do písmene mu věnoval bezmála padesát let, tedy opravdu to nejlepší, co v něm je. Jinak spolupráce s ním není radostná. My dva jsme se hádali, jak to jen šlo, protože on není muž kompromisu. Nechodil ale po vyšlapaných cestičkách, on si to nezjednodušoval. Měl prostě mravní kredit první republiky: nekrade se, mluví se pravda, bílá je bílá, černá je černá.“

Podle umělecké poradkyně MFF Karlovy Vary Evy Zaoralové získal NFA ve Vladimíru Opělovi neuvěřitelně důkladnou osobnost, která byla schopna za léta, co byl jmenován ředitelem, nejenom sesbírat, ale i popsat a ošetřit neuvěřitelné množství svitků. Právě díky němu je tak NFA dnes považován z hlediska světového za jeden z nejlépe vybavených.

Šedesát představitelů z oblasti filmu, vědy a umění Opělovo odvolání nepřijalo a podepsalo na jeho podporu otevřený dopis. Jsou přesvědčeni, že důvody pro jeho odstranění byly jiné, než uvedlo ministerstvo. Odvoláním Opěly získalo Besserovo ministerstvo přímou kontrolu nad výběrem firmy na stavební práce za 170 milionů.

Ministr kultury Jiří Besser
Zdroj: ČT24

Ministr Jiří Besser „přežil“ ve funkci Vladimíra Opělu jen o měsíc. Byl donucen rezignovat minulý týden kvůli tomu, že opakovaně nepřiznal podíl na zakoupeném bytu na Floridě a že tento byt pořídil spolu s dvakrát odsouzeným korupčníkem Pavlem Hráchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
před 17 hhodinami

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.