Město ocelářů se doslova propařilo třetím dnem festivalu Colours of Ostrava. Na obloze stále slunce, a den prostupovala nálada bez mráčku i na stageích. Sobota patřila tahounům Rudimental, kvůli kterým přijela nejspíš většina fanoušků, kterých se ten den v Dolních Vítkovicích sešlo přes čtyřicet tisíc. Anglické elektronické partičce však na paty šlapali rockeři Augustines nebo electro houseový Danger. Vcelku úspěšně se s úkolem poprala také (téměř) dívčí rádiová sebranka Clean Bandit.
Hned po Björk patřil výkon Rudimental k jednomu z nejočekávanějších. Ještě před jejich nástupem však příjemně překvapila indie rocková banda Augustines. Američané se zatím mohou chlubit dvěma deskami, ale nutno říct, že jejich prezentace musela zaujmout i ty, kteří od nich neslyšeli jedinou skladbu. Sympatická trojice na pódiu cedila pot s krví, frontmanovi se pod vousy neustále leskl úsměv a dokázal se přitom vyhnout křečovitosti. Alternativní rock v jejich podání konečně po čase zase nezněl jako prázdné slovo.
Úderem půl desáté se na stage nasypalo jedenáct členů Rudimental. Už od začátku byli odhodlaní zahrát Ostravě show „za každou cenu“, protože vzhledem k drum'n'bassovému a breakbeatovému repertoáru se ani jiná varianta nepřipouštěla. Jejich přílišná snaživost mohla působit až moc naléhavě a cirkusácky, na formaci podobného typu se však nepřišlo hloubat, ale užívat si. Nechat se strhnout šlo při peckách jako Waiting All Night, Never Let You Go nebo Hide snadno. Ačkoliv zpěváci při skotačení někdy až moc tlačili na pilu, ve svém výkonu nepochybyli a tisícové stádo dirigovali skvěle. Ve výsledku odvedli výbornou řemeslnou práci a svoje fanoušky poctivě podrbali za uchem.
Pokud se někomu jejich výkon zajídal, na druhé scéně si spravil chuť. Duněla tam houseová chuťovka v podání Francouze vystupujícího pod pseudonymem Danger. Ani na Colours neporušil zásadu vystupování v masce, a tak mu pod rukama na mixážní pult svítily pouze dva reflektory v místě očí. Při extatických výbuších měl posluchač dojem, že celý svět se v apokalypse zhroutil a jediné, co zbývá je… hrát počítačové hry. Danger se totiž inspiruje počítačovou estetikou osmdesátých let, kterou do početného davu namlátil hutným zvukem. Vysloužil si proto nepsaný titul největšího objevu letošních Colours.
Hlavní stage po něm rozdováděla rádiová formace Clean Bandit, která si díky skladbě Rather Be letos vysloužila Grammy za nejlepší taneční nahrávku. Celý set se opíral o silný vokál černošské zpěvačky Elisabeth Troy. Z celé šestice působila nejméně prvoplánově a nehrála si na víc, než skupina je: taneční oddychovka, která příjemně uzavírá den.
