Ruské ikony a touhy přibližuje v dokumentárních fotografiích na Staroměstské radnici Dana Kyndrová. Zprávě o ruském národu se věnuje téměř čtyřicet let, aktuálně ji zveřejňuje na výstavě i v knize.
V dlouholetém projektu sledovala fotografka Dana Kyndrová jak ruský národ v období Sovětského svazu, tak současné putinovské Rusko. Jeho současná podoba se podle ní koncentruje ve snímku, který pořídila v Borodinu před třemi lety - zachycuje oslavu dvou set let vítězství nad Napoleonem. Vedle sebe na ní stojí zástupci armády a církve.
„Pravoslavná církev má v Rusku obrovskou moc, tady je spojena ještě se silou vojenskou,“ upozorňuje. „Když zlikvidovali církev, vymysleli bolševickou ikonu, aby se lidé mohli k něčemu upínat. Bez toho ruský národ nemůže být.“ Takovou ikonou byl třeba Lenin, vyfotila i největší sochu jeho hlavy na světě, kterou Sověti vytvořili na Sibiři.
Do tehdejšího Sovětského svazu odjela Dana Kyndrová poprvé v roce 1976. Jejím prvním snímkem z Moskvy byl prodavač hub. Tehdy studentka s fotoaparátem v ruce skončila u ředitele tržnice. „Říkal, že je to ekonomická záležitost, že se to nesmí fotit. To byly takové absurdity, na takové problémy jsem v Rusku narazila xkrát,“ nedostala se do podobné situace rozhodně naposledy.
„Jsou hrdí, že zachránili svět před Hitlerem“
Na začátku devadesátých let fotila odchod sovětských vojsk z Československa. Nechtěla ani tak vytvořit kroniku této události, jako spíš zachytit atmosféru v opouštěných kasárnách, například v Milovicích.
Do Ruska se pak vrátila až v roce 2000. A zjistila, že jeden den pro Rusy zůstal ikonický, nehledě na režim - den konce války 9. května. „Jsou na to obrovsky hrdí, že zachránili svět před Hitlerem, slaví se do noci a vodka teče proudem,“ popisuje.
Její pohled na národ, který má potřebu jak politických, tak svatých ikon, vystavuje Staroměstská radnice do 7. srpna. U příležitosti výstavy vydalo také nakladatelství Kant stejnojmennou publikaci s 230 fotografiemi: Rusové - jejich ikony a touhy.
