Londýn – Nepřehlédnutelnou stavbu s oválným půdorysem a velkou skleněnou kupolí Royal Albert Hall věnovala památce svého chotě Alberta královna Viktorie 29. března 1871. Vystoupit na pódiu tohoto multistánku, který se pyšní druhými největšími varhany v Británii, si umělci považují za čest. Slavná budova hostila v londýnské čtvrti Kensington nejen koncerty klasické hudby, ale i rock, balet, tenis či box.
Royal Albert Hall je postavena ve stylu italské renesance. Architekti Francis Fowke a po něm Henry Darracott Scott se inspirovali ruinami římských amfiteátrů a v tomto stylu navrhli celý interiér. Hala o rozměrech 90x80 metrů je tvořena červenými cihlami a bloky dekorativního terakotu. Unikátní je zejména skleněná střecha vypínající se do výšky 45 metrů. Odstraňování podpěr kupole se účastnili jen dobrovolníci, protože panovala obava, že se může zhroutit.
Střechu a dolní část Royal Albert Hall pak odděluje terakotový pás zobrazující triumf vědy a umění odkazující na účel, pro který byla hala postavena. Budova může podle situace pojmout přes 7 000 diváků. Je tvořena prostornými ochozy a balkony, dvěma řadami lóží zdobenými červeným sametem. Střed sálu tvoří kruhový prostor, zajímavá je také možnost tří různých umístění podlahy v přízemí. V Royal Albert Hall se každoročně uskuteční přes 350 nejrůznějších akcí.
V minulosti zde svá díla uvedli Giuseppe Verdi, Richard Wagner nebo Edward William Elgar. Na odlehčenější strunu pak zahráli Led Zepellin, Frank Sinatra, Janis Joplinová, Beatles, Jimi Hendrix, Liza Minnelliová nebo Bob Dylan. V roce 1977 se v hale konal závěrečný koncert turné skupiny ABBA. Jednu z kuriózních akcí obstaral i první zápas sumo mimo území Japonska. Událostí z klasického soudku je pak každý rok festival vážné hudby BBC Proms.
Na počátku měla ale Royal Albert Hall problémy s akustikou a poměrně značnou ozvěnou. Tu se podařilo kompletně vyřešit až téměř o sto let později, kdy byly ke stropu nainstalovány mohutné sklolaminátové rozptylové disky (označované také jako houby nebo létající misky). Někdy se jízlivě uvádí, že hala je jediné místo, kde si může být skladatel jistý, že své dílo uslyší dvakrát. V letech 1996 až 2004 prošly prostory nejnovější rekonstrukcí a inovací.
Hala se původně jmenovala The Central Hall of Arts and Sciences (Centrální hala umění a vědy) a vznikla jako memento výstavy konané v roce 1851 ve vedlejším Hyde Parku. Jednalo se o první z putovních nadnárodních přehlídek známých nyní jako Expo.
