Praha – Velké filmy na velkém plátně, pod tímto mottem vrací Projekt 100 i letos do kin čtyři snímky, které patří k filmové klasice. Tentokrát se příznivci kinematografie mohou těšit na digitálně opravené Ostře sledované vlaky, Kubrickův vizuálně i myšlenkově strhující opus 2001: Vesmírná odysea, Tarantinovy zběsilé Pulp Fiction – Historky z podsvětí a filmovou esej o člověku, technologii a Zemi Koyaanisqatsi. Ta Projekt 100 30. ledna odstartuje.
Asociace českých filmových klubů (AČFK), která snímky vybírá, postupuje vždy podle stejného klíče: v lednu pošle do kin americkou klasiku, v březnu evropskou, v květnu kultovní film 90. let a srpen je vyhrazen české klasice.
Dnes v pražském kině Světozor začne Projekt úvahou o tom, jak moc necháváme svůj život ovládat a svou planetu ničit výdobytky techniky. Koyaanisqatsi je apokalyptickou vizí střetu dvou světů – technologií ovládané civilizace a přírody. Režisér Godfrey Reggio ji předkládá beze slov. „V tom filmu se nemluví, protože to nepotřebuje. Je založený na síle obrazu na hudebním doprovodu Phila Glase,“ vysvětlila Iva Hejlíčková z AČFK.
Poetický environmentální dokument vystřídá epická filozofická sci-fi z roku 1968. Snímek 2001: Vesmírná odysea nazval Steven Spielberg „velkým třeskem“ své generace, natočil ho ale Stanley Kubrik, scénář sepsal s britským autorem science fiction Arthurem C. Clarkem na základě jeho povídky Hlídka. Na výpravu na Jupiter za tajemstvím monolitů se zájemci mohou vydat od 27. března. „Divák dneska není zas tak ochoten o filmech přemýšlet. Ale Vesmírná odysea nabízí tolik druhů atrakcí, obrazových, hudebních, střihových i myšlenkových, že se snad žádný divák nebude nudit,“ předpokládá Hejlíčková. Srovnání s aktuálním vesmírným hitem Gravitace, nominovaným na Oscara, se nebojí. „To je jako srovnávat Austenovou s Javořickou. Ne všichni diváci, ale někteří určitě ten rozdíl poznají,“ domnívá se.
7. května se připomene „bible Quentina Tarantina“, který objevil nový taneční prvek a oživil kariéry Samuela L. Jacksona, Umy Thurmanové a především Johna Travolty. „Fascinuje mě způsob, jak Tarantino nakládá s násilím, není brutální, odpudivé, a že dokáže neuvěřitelným způsobem udělat z pokleslých žánrů velmi inteligentní zábavu,“ oceňuje na Pulp Fiction: Historkách z podsvětí Hejlíčková.
Pro českou klasiku si Projekt 100 už podruhé vybral digitálně zrestaurovaný snímek ze zlatého fondu - loni to byli Všichni dobří rodáci, letos dojde řada na Ostře sledované vlaky. Premiéru budou mít na festivalu v Karlových Varech, do distribuce vstoupí 31. července. Oscarový celovečerní debut Jiřího Menzela s hereckým objevem Václavem Neckářem v roli panického hrdiny, který získává v období protektorátu první, bolestně krásné sexuální zkušenosti, vznikl podle novely Bohumila Hrabala v roce 1966.
Projekt 100 není pro souseda ve druhém patře stahujícího kinoripy s ruským dabingem! Projekt 100 není pro kamaráda mžourajícího na počítačový monitor, kde běží vypálené DVD! Projekt 100 není pro strýčka sledujícího filmy v televizi, v brutálním ořezu, a s poctivou náloží reklam! upozorňují pořadatelé. „Je pro lidi, kteří mají rádi filmy a kteří vědí, že film na velkém plátně je něco jiného než film na tabletu nebo nedejbože v telefonu,“ připojila pozvání Iva Hejlíčková.
