Platformu Bez komunistů hladovkou podpořili Koller či Janeček, chystá se Schwarzenberg

Praha - Řetězová hladovka upozorňuje, že komunisté nepatří do veřejných funkcí, a zároveň připomíná lidi zabité komunisty. Začali ji původně jihočeští studenti loňského 8. ledna, kteří bojovali za odvolání komunistické radní pro školství. Postupně, pod taktovkou platformy Bez komunistů, přešla na celostátní úroveň.

Zúčastnila se jí už celá řada známých osobností, například režisér Miloš Forman se svou rodinou, Marta Kubišová, Iva Janžurová, Ondřej Vetchý, Jan Hřebejk, Bára Hrzánová, Olga Špátová, Miroslava Němcová (tehdy ve funkci předsedkyně Poslanecké sněmovny), Pavel Bělobrádek (tehdy ve funkci opozičního politika), spoluzakladatelka Charty 77, předsedkyně Výboru dobré vůle Dana Němcová, poslanci Radim Holeček, Jana Černochová, Michal Kučera, místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek, bývalý politický vězeň a zakladatel Památníku třetího odboje Vojna František Zahrádka a také přímí potomci zavražděných, například Ludmila Zouharová, Jeanette Cejnarová či Dalibor Zelený. V příštích dnech to bude například Karel Schwarzenberg.

Ve středu 26. 3. se hladovky účastní známý podnikatel a filantrop Karel Janeček, který ji drží unikátním způsobem - začal ji držet o půlnoci ve Spojených státech, kde byl na pracovní cestě, držel ji v letadle při cestě zpět do Evropy, a skončí rovněž o půlnoci po návratu v České republice. Ke své účasti řekl: „Do řetězové hladovky jsem se rozhodl zapojit proto, že považuji za důležité připomínat oběti komunistického režimu. Pro přítomnost a budoucnost naší společnosti je zcela zásadní nezapomínat na nedávnou minulost.“

V pondělí 24. 3. hladovku podstoupil hudebník David Koller, který ke své účasti řekl: „Komunismus - to je taková psychická nemoc, jejíž nositelé chtějí všechno sebrat někomu, kdo si to vydělal svou tvrdou prací, eventuálně ještě ho nechat zavřít nebo zavraždit, to oni vždycky uměli pěkně. Komunisti byli vždy spojení s Rusy. Hladovkou jsem proto připomněl ty, kteří se upálili na protest proti ruské okupaci, Jana Palacha a Jana Zajíce.“

Účastníky hladovky již byli i Václav Marhoul a Jan Hřebejk, kteří odpověděli na naše dotazy:

1) Proč jste se připojil k řetězové hladovce?

Václav Marhoul: Abych pomohl připoutat pozornost k 45. výročí ruské okupace a k jejím obětem.

Jan Hřebejk: Protože je třeba opakovat, že komunismus je cesta do nesvobody, chudoby a hanby.

2) Koho konkrétně váš čin připomíná?

Václav Marhoul: Jaroslava Málka, zavražděného přesně 21. srpna 1968. Bylo mu 23 let.

Jan Hřebejk: Jana Baborovského, důchodce, kterého zabili okupanti v roce 1968 na Vinohradech.

3) Myslíte si, že vaše aktivita něco změní?

Václav Marhoul: V současném politickém klimatu nezmění asi vůbec nic. To ale neznamená, že by bylo správné rezignovat na svojí minulost a zapomínat na lidi, kteří padli či byli zavražděni nacisty či komunisty pro ideál demokracie a svobody.

Jan Hřebejk: Ne mnoho, ale je to třeba stále opakovat: Pozor na komanče, a pozor na Putinovo Rusko.

4) Dělá vám hladovění nějaké potíže?

Václav Marhoul: Jeden jediný den vskutku potíže nedělá.

Jan Hřebejk: Ano, nemůžu se najíst:-)

5) Mají takovéto akce smysl?

Václav Marhoul: Mají. Vždycky. Za všech okolností.

Jan Hřebejk: Podle mého ano, alespoň z toho důvodu, že každý není splachovací a nebere komouše jako demokratickou stranu, která patří do vlády a kterou legitimizuje (napodobuje?) Zeman skoro vším, co dělá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 14 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 18 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
5. 6. 2026
Načítání...