Platformu Bez komunistů hladovkou podpořili Koller či Janeček, chystá se Schwarzenberg

Praha - Řetězová hladovka upozorňuje, že komunisté nepatří do veřejných funkcí, a zároveň připomíná lidi zabité komunisty. Začali ji původně jihočeští studenti loňského 8. ledna, kteří bojovali za odvolání komunistické radní pro školství. Postupně, pod taktovkou platformy Bez komunistů, přešla na celostátní úroveň.

Zúčastnila se jí už celá řada známých osobností, například režisér Miloš Forman se svou rodinou, Marta Kubišová, Iva Janžurová, Ondřej Vetchý, Jan Hřebejk, Bára Hrzánová, Olga Špátová, Miroslava Němcová (tehdy ve funkci předsedkyně Poslanecké sněmovny), Pavel Bělobrádek (tehdy ve funkci opozičního politika), spoluzakladatelka Charty 77, předsedkyně Výboru dobré vůle Dana Němcová, poslanci Radim Holeček, Jana Černochová, Michal Kučera, místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek, bývalý politický vězeň a zakladatel Památníku třetího odboje Vojna František Zahrádka a také přímí potomci zavražděných, například Ludmila Zouharová, Jeanette Cejnarová či Dalibor Zelený. V příštích dnech to bude například Karel Schwarzenberg.

Ve středu 26. 3. se hladovky účastní známý podnikatel a filantrop Karel Janeček, který ji drží unikátním způsobem - začal ji držet o půlnoci ve Spojených státech, kde byl na pracovní cestě, držel ji v letadle při cestě zpět do Evropy, a skončí rovněž o půlnoci po návratu v České republice. Ke své účasti řekl: „Do řetězové hladovky jsem se rozhodl zapojit proto, že považuji za důležité připomínat oběti komunistického režimu. Pro přítomnost a budoucnost naší společnosti je zcela zásadní nezapomínat na nedávnou minulost.“

V pondělí 24. 3. hladovku podstoupil hudebník David Koller, který ke své účasti řekl: „Komunismus - to je taková psychická nemoc, jejíž nositelé chtějí všechno sebrat někomu, kdo si to vydělal svou tvrdou prací, eventuálně ještě ho nechat zavřít nebo zavraždit, to oni vždycky uměli pěkně. Komunisti byli vždy spojení s Rusy. Hladovkou jsem proto připomněl ty, kteří se upálili na protest proti ruské okupaci, Jana Palacha a Jana Zajíce.“

Účastníky hladovky již byli i Václav Marhoul a Jan Hřebejk, kteří odpověděli na naše dotazy:

1) Proč jste se připojil k řetězové hladovce?

Václav Marhoul: Abych pomohl připoutat pozornost k 45. výročí ruské okupace a k jejím obětem.

Jan Hřebejk: Protože je třeba opakovat, že komunismus je cesta do nesvobody, chudoby a hanby.

2) Koho konkrétně váš čin připomíná?

Václav Marhoul: Jaroslava Málka, zavražděného přesně 21. srpna 1968. Bylo mu 23 let.

Jan Hřebejk: Jana Baborovského, důchodce, kterého zabili okupanti v roce 1968 na Vinohradech.

3) Myslíte si, že vaše aktivita něco změní?

Václav Marhoul: V současném politickém klimatu nezmění asi vůbec nic. To ale neznamená, že by bylo správné rezignovat na svojí minulost a zapomínat na lidi, kteří padli či byli zavražděni nacisty či komunisty pro ideál demokracie a svobody.

Jan Hřebejk: Ne mnoho, ale je to třeba stále opakovat: Pozor na komanče, a pozor na Putinovo Rusko.

4) Dělá vám hladovění nějaké potíže?

Václav Marhoul: Jeden jediný den vskutku potíže nedělá.

Jan Hřebejk: Ano, nemůžu se najíst:-)

5) Mají takovéto akce smysl?

Václav Marhoul: Mají. Vždycky. Za všech okolností.

Jan Hřebejk: Podle mého ano, alespoň z toho důvodu, že každý není splachovací a nebere komouše jako demokratickou stranu, která patří do vlády a kterou legitimizuje (napodobuje?) Zeman skoro vším, co dělá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 2 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled