Praha – Jaký mají děti vztah ke knihám? Na otázku odpovídá první celostátní výzkum mezi dětmi ve věku devět až čtrnáct let zaměřený na četbu a na vztah ke knihám či knihovnám. Ten totiž ukázal, že pokud se současná mládež četbě nevěnuje, děje se tak proto, že ji nebaví. Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má rodina a škola. Průzkum prezentovala Národní knihovna.
Kniha se potýká s tvrdou konkurencí: televize, kina, počítačové hry, internet a sociální sítě tvoří největší pilíř toho, jak dnešní děti tráví svůj volný čas. Polovina z nich tak považuje literaturu za nezáživnou a nudnou záležitost. Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu.
Oproti roku 2003 čtou děti méně. O tři procenta víc jich za měsíc nepřečte žádnou publikaci. Čím to je? Odborníci jsou toho názoru, že vztah ke knize v ratolestech utvářejí rodiče nebo školy. Důležité je naučit se včas číst, plynule a bez závady. V domácnostech, kde patří kniha k pravidelným společníkům, se láska k literatuře logicky rozvíjí spíš než kdekoliv jinde.
Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla více čtou. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé.
Přes neveslá čísla platí, že většina českých dětí dostává knížku jako dárek. Na středních školách ovládne jejich zájem hlavně povinná četba, nebo to, co jim doporučí kamarádi. Značný význam ale má i vlastní objevování publikací v domácí nebo veřejné knihovně či na internetu. Z hlediska žánrů děti nejvíce preferují dobrodružné knihy, knihy o zvířatech, pohádky a komiksy.
Čtenářská gramotnost a pozitiva knihoven
Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsou v dnešní době knihovny mimo zájem většiny mladistvých, výzkum prokázal, že to tak úplně není. Plusové body děti institucím rozdaly za hodné knihovnice a jejich pomoc při výběru literatury, nebo ocenily klid na čtení.
„Pravidelní čtenáři dosahují lepší čtenářské gramotnosti, což není nikterak překvapivé, zajímavé ale je, že čtenářství je čtyřikrát silnějším prediktorem než vzdělání rodičů,“ uvedl Bohumil Kartous ze společnosti Scio. Průzkumy podle něj ukazují, že vyšší čtenářská gramotnost u dětí neznamená jen lepší výsledky v oborech humanitních, ale i třeba v matematice.
Podstatný vliv na čtenářskou gramotnost má i výše zmíněná škola, tam prý ale chybí zpětná vazba textu.
- Oproti zbytku Evropy jsou ale Češi stále na špici čtenářských tabulek.
