Praha - Hudební svět si připomíná dvousté výročí narození skladatele Giuseppe Verdiho. Verdi festival, který se uskuteční od 30. srpna do 25. října v Národním divadle v Praze, je jednou z významných akcí pořádaných k připomínce tvorby nesmrtelného skladatele. Operní fanoušci se mohou těšit na obnovené premiéry oper Aida a La Traviata a na slavnostní narozeninový koncert Verdi Gala, který se uskuteční 10. října ve Státní opeře Praha. Tam také dnes festival zahájí obnovená premiéra opery La Traviata.
Sérii dvaceti představení zakončí v Národním divadle premiéra inscenace Simon Boccanegra v režii Davida Pountneyho a hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka. Hostem festivalu bude také Slovenské národní divadlo.
„Program festivalu, který obsahuje hned dvě obnovené premiéry, výjimečný koncert složený z nejpopulárnějších i méně známých mistrových děl a velkou premiéru díla Simon Boccanegra, kterou Národní divadlo uvádí teprve podruhé ve své historii, jistě ocení nejen milovníci Verdiho, ale všichni příznivci opery,“ uvedl Jaroslav Kyzlink.
Program festivalu najdete zde.
Giuseppe Verdi se narodil v prosté rodině v městečku Le Roncole v tehdejším Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally. Jeho otec, Carlo Verdi, byl venkovský hokynář, hostinský a malorolník. Matka, Luisa Verdi rozená Uttini, byla přadlena. Jeho prvním učitelem byl místní farář, který jej naučil hrát na varhany. Výrazného hudebního talentu chlapce si povšiml Antonio Barezzi, obchodník z blízkého Busseta, který se stal jeho prvním mecenášem. Základní vzdělání získal v jezuitské škole v Bussetu. V roce 1836 se Verdi oženil s Barezziho dcerou. Stal se ředitelem hudební školy v Bussetu a vedoucím místního symfonického orchestru. Následující léta byla pro něj tragická. Jeho dvě děti, Virginie a Icilio, které se mu v manželství narodily, zemřely v útlém věku. V roce 1840 zemřela i jejich matka.
Jeho první opera Oberto, conte di San Bonifacio byla provedena v milánské Scale 17. listopadu 1839 s poměrně dobrým ohlasem. Po roce 1842 složil Verdi v rychlém sledu řadu dalších operních děl, z nichž většina úspěšně překonala zkoušku časem: I Lombardi alla prima crociata (Lombarďané na první křižácké výpravě – 1843), I due Foscari (Dva Foscariové – 1844), Alzira – 1845, Giovanna d'Arco (Jana z Arku – 1845), Attila (1846) a Macbeth (1847).
Ve věku 34 let byl již světově proslulým skladatelem a jeho opery se hrály nejen po celé Itálii, ale na všech světových scénách. Stal se i poslancem prvního italského parlamentu a na žádost hraběte Camilla Cavoura, prvního ministerského předsedy sjednocené Itálie, složil Hymnus národů pro slavnostní otevření Světové výstavy v Londýně v květnu 1862.
Následovalo nejplodnější a nejslavnější období jeho života. Vznikla dlouhá řada oper, z nichž většina se stala trvalou součástí světového repertoáru: Luisa Miller (1849), Stiffelio (1850), Rigoletto (1851), La Traviata (1853), Trubadúr – (1853), Les Vêpres siciliennes (Sicilské nešpory – 1855), Simon Boccanegra (1857), Un ballo in maschera (Maškarní ples – 1859) a La forza del destino (Síla osudu – 1862). Slavná opera Aida, kterou si u Verdiho objednal tehdejší egyptský místokrál Ismaíl Paša, měla světovou premiéru v Káhiře až 24. prosince 1871.
