Najděte deset rozdílů: Praha letem po sto letech

Praha - Výstava Praha letem po sto letech umožňuje návštěvníkům, aby se při pohledu na staré fotografie vrátili do minulosti a pohledem na ty novější pak zase zpátky. Mohou přitom srovnat proměnu 73 míst - dvojice černobílých fotografií jsou pořízeny ze stejných stanovišť, za stejných technických a světelných podmínek, ovšem s časovým rozdílem celého století. (Rozdíly můžete sami posoudit na konci článku). Nové snímky vznikly v letech 1996 až 1998, jejich autory jsou Jaroslav Bárta, Zdeněk Helfert, Daniela Horníčková a Ivan Lutterer.

„Rolí fotografií je dotazování se. Dotazování se po smyslu toho, co konáme, co se stalo, jaké věci jsme svými činy zanechali,“ domnívá se jeden z fotografů Jaroslav Bárta. „Máme možnost vidět a vrátit se do minulosti a vyvolávat si ve vzpomínkách místa tak, jak skutečně vypadala,“ dodává.

Návštěvníci tak mohou vidět například Vyšehrad v roce 1898 bez své proslule známé dominanty - neogotického kostela sv. Petra a Pavla. Nebo Palackého most o sto let starší, s alegorickými sochami, které vzaly za své při bombardování Prahy na konci druhé světové války.

Zajímavou expozici připravilo Muzeum hlavního města Prahy. Otevřena je od 10. 12. 2008 - do 15. 2. 2009.

Projekt navazuje na kdysi slavnou publikaci Letem českým světem z roku 1898, do níž autoři zařadili fotografie nejvýznamnějších míst českých zemí. Kniha, kterou před 110 lety vydal J. R. Vilímek, byla reprezentativním vzorkem toho, co tehdejší společnost považovala za důležité.

Výstava sedmi desítek dvojic fotografií byla představena prvně v roce 1999 v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Ji i letošní výstavu doplňuje publikace se všemi vystavenými snímky.  

Nejradikálnější proměnou prošlo Václavské náměstí - bez koně a s úplně jinak položenými tramvajovými kolejemi. Ředitelka muzea Zuzana Strnadová předpokládá, že právě hledání rozdílů bude lidi zajímat i bavit. „Kdyby byly vystaveny fotografie jen z jednoho období, návštěvníci je projdou za chvíli. Srovnávání historické a současné podoby místa je ale nutí se zastavit,“ domnívá se.

Poznáváte? Najděte deset rozdílů

  • Příkopy zdroj: Muzeum hlavního města Prahy http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/569/56894.jpg
  • Příkopy zdroj: Muzeum hlavního města Prahy http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/569/56897.jpg
  • Vladislavský sál Pražského hradu zdroj: Muzeum hlavního města Prahy http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/569/56895.jpg
  • Vladislavský sál Pražského hradu zdroj: Muzeum hlavního města Prahy http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/569/56898.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 15 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...