Praha - Lekníny impresionisty Clauda Moneta, obrazy fauvisty Henriho Matisse, představitelů ruské avantgardy a abstrakce Kazimira Maleviče a Vasilije Kandinského, zástupců surrealismu Reného Magritta a Maxe Ernsta nebo popartového Andyho Warhola nabízí ojedinělá výstava ve Veletržním paláci nazvaná Monet-Warhol. Národní galerie ji pro zájemce o výtvarné umění připravila jako předvánoční dárek, otevřena bude od 13. října do 7. ledna.
Podtitul výstavy - Mistrovská díla z Albertina Museum a Batlinerovy sbírky - napovídá, kde si Národní galerie obrazy zapůjčila. Díla pocházejí především z nejvýznamnějších evropských sbírek manželů Rity a Herberta Batlinerových. Sbírka vznikala téměř půl století, v počátcích jejich zájmu byla tvorba současných umělců, následně obohacená o cenná díla mistrů klasického moderního umění. Od roku 2007 je tato sbírka, která obsahuje 300 uměleckých děl, prezentována ve výstavních prostorách Albertiny ve Vídni.
"Pro mě je to výstava výjimečná. Nikdy jsem neviděl pohromadě surrealisty Magrittea a Ernsta vedle Georga Baselitze nebo ruské avantgardy. /Klaus Albrecht Schröder, ředitel Albertina Museum ve Vídni/
Ve Veletržním paláci se z obsáhlé sbírky představuje na 80 děl. „Národní galerie se soustředila na autory, kteří v českém prostředí nejsou zastoupeni nebo nejsou tak často vystavováni,“ uvedla k výběru kurátorka Olga Uhrová. Její slova doplňuje ředitel NG Milan Knížák: „Za komunismu nebylo možné kontinuálně sbírat a Československo přišlo o mnoho věcí, které v té době mohlo získat poměrně snadno.“
Výstava mapuje vývoj moderního umění od počátku 20. století až po díla začátku 21. století. Návštěvníci tak projdou od Monetových leknínů až po obrazy současných výtvarníků Anselma Kiefera nebo Alexe Katze. „Obrazy byly sestaveny tak, že se můžete dívat na Monetův obraz a v průhledu vidíte díla amerických expresionistů,“ upozornila Uhrová.
Příprava výstavy trvala více než rok. S velkou pečlivostí se řešil transport děl z Vídně i podmínky ve Veletržním paláci, které podle Uhrové splňují přísné požadavky, jež jsou podmínkou k zápůjčce obrazů.
Podle kurátorky je výstava unikátní v tom, co všechno nabízí. Jde o díla, která v České republice v takovémto souboru nikdy nebyla představena. Prezentování obsáhlých sbírek moderního světového umění bylo v minulosti v Československu značně obtížné s výjimkou krátkého období takzvaného pražského jara a několika málo výstav na přelomu 60. a 70. let a v 80. letech, kdy se v Národní galerii konala výstava Poklady moderního umění ze sbírek Guggenheimovy nadace.
Milan Knížák o výstavě
„Tato výstava samozřejmě je významná, ale Národní galerie za své působení, alespoň za dobu mého ředitelování, udělala řadu významných výstav, jen na nich nebyla tak známá jména, a proto také nevyvolaly tak velký zájem veřejnosti nebo médií. Všichni, kdo pracují v muzeích, vědí, že veřejnost ráda chodí na to a zajímá se o to, co už v podstatě zná. Jakmile se připraví něco jiného, nového, něco, co přináší trochu jiné aspekty, tak se o to vlastně nezajímá.“
Výstava Monet-Warhol vznikla díky dlouhodobé spolupráci mezi českou a rakouskou galerií. Národní galerie půjčila v minulosti do Vídně mnoho důležitých obrazů ze svých sbírek, mimo jiné od Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa. Nyní by si vídeňská Albertina chtěla zapůjčit českou avantgardní fotografii a připravit retrospektivu Františka Kupky.
