Lia Ghilardi: město jako ekosystém

Praha – Do Prahy přijela v těchto dnech mezinárodně uznávaná expertka v oboru kulturního plánování Lia Ghilardi. Postavení celosvětově uznávané osobnosti získala během více než dvaceti let spolupráce s řadou administrativ, urbánních sítí a kulturních organizací při zpracování integrovaných řešení urbánního rozvoje. Pomáhá připravovat projekty kulturního rozvoje předním evropským metropolím, je i členkou poradního týmu londýnského starosty pro oblast kulturního a strategického rozvoje.

Zakladatelka a ředitelka mezinárodní společnosti Noema Research and Planning se specializuje na mapování míst a strategické plánování kultury. Původně urbanistka a socioložka chápe město jako mikroorganismus, ekosystém, který analyzuje z kulturní perspektivy. Touto jedinečnou metodou, jak zkoumat možnosti kulturního vývoje, se snaží najít, čím se takové město kulturně odlišuje a co je pro něj specifické.

Lia Ghilardi použila se svým týmem takovou metodu i v případě české Ostravy, když připravovala její kandidaturu na evropské město kultury: „Zkoumali jsme, jak fungovala historicky. Ostrava má právě velmi zajímavý onen ekosystém, který má několik vrstev. Vyrostla na těžkém průmyslu, což se projevuje ve specifických sociálních vazbách mezi lidmi a projevuje se to i na kultuře. Z britské perspektivy bych to nazvala kulturou dělnické třídy. Ta je v lidech hluboce zakořeněna, cítí silnou vazbu ke svému městu,“ upřesnila Ghilardi.

Nahrávám video

Lia Ghilardi

„Sleduji Českou republiku zvenku více než 40 let. Je zde tradice úžasné vizuální kultury – filmu, animace, grafického designu, ale i reklamy, což zakládá skvělé podmínky. A nezapomeňme samozřejmě na divadlo. Takže kulturní bohatství je zde opravdu velké.“

Kromě toho se Ghilardi se svým týmem v souvislosti s Ostravou zabývala otázkou životního prostředí a tím, jak z nevýhody udělat výhodu. Jak přitáhnout do města investory, kteří podnikají v tzv. zelené ekonomice, která by mohla Ostravu ekonomicky rozhýbat. A právě všechny tyto aspekty zahrnuje do svých analýz, do kulturního mapování. To, že Ostrava nakonec nevyhrála, je podle ní možná způsobeno nepříliš atraktivním životním prostředím. I tak ji to ale překvapilo, na Ostravu Ghilardi nahlíží jako na město s velkým potenciálem.

Lia Ghilardi je mimo jiné i kulturní poradkyní londýnského starosty. Největší problém kulturního sektoru tkví podle ní v neustálém obhajování jeho podpory daňovým poplatníkům, kteří se přirozeně ptají, proč by měli financovat kulturu, když chybí nemocnice v jejich sousedství a všude škrtají rozpočty. A co by měla Praha udělat, aby si vydobyla podobnou pozici, jakou má Londýn jako kreativní centrum současnosti? „Měla by se hlavně podívat na sebe zevnitř, co je její bohatství, a nepřebírat řešení zvenku. Měli byste hlavně její potenciál podrobně zmapovat a pak politikům ukázat černé na bílém, máme v Praze takové a takové možnosti. Zkrátka přinést důkazy, to pomáhá,“ nabádá Ghilardi.

Londýnský Tower Bridge
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
před 1 hhodinou

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 14 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.