Praha – Za přebílením slavné Lennonovy zdi stálo několik motivů. Jeden z nich je, že Lennonova zeď začala ztrácet svůj původní smysl, který si vybudovala ještě za komunistického režimu. Streetartová skupina Pražská služba se přebílením zdi k výročí sametové revoluce pokoušela navštěvované lokaci vrátit idealismus.
„Šlo nám o to připomenout, že Lennonova zeď není primárně turistická atrakce, teď po tom, co jsem tam byl, mám pocit, že tohle se podařilo velmi dobře,“ prohlásil Jan Dotřel, student Filozofické fakulty a člen Pražské služby, který se na realizaci přemalování Lennonovy zdi podílel. Spolu se studentem FAMU Mikulášem Karpetou o projektu přemýšleli už před třemi roky, nyní je těší, že místo zahraničních návštěvníků, kteří na zdi nechávali nápisy o tom, že tu byli, ke zdi přicházejí středoškolští studenti. Objevují se nově odkazy na Jana Palacha, Miladu Horákovou nebo Ivana Jirouse.
I proto je mrzely analogie k činnosti totalitárního zřízení, které svobodné výkřiky lidí vytvořené na zdi rovněž přemalovávalo. Sami přitom cítí jistou lítost, že některé krásné věci přemalovali. Nejvíc je mrzelo, že mohli zničit něco, co mohlo sloužit jako pietní prostor. „Ale zeď má být svobodná, má žít svévolným jazykem, který se má permanentně proměňovat,“ řekl Mikuláš Karpeta. Navíc počítali s tím, že jde jen ve větším měřítku o to, co se stane, když přijde někdo ke zdi, a aby vytvořil nový nápis, musí tím překrýt ten stávající.
Dlouho připravované a bez snahy o vlastní propagaci
Nešlo přitom o zcela nahodilý čin vandalství. Svůj záměr studenti projednávali i s pedagogy. „Nebyl to svévolný akt, bylo to v rámci školní akce AMU na oslavu sedmnáctého listopadu,“ řekl Dotřel. Na Malostranském náměstí v té době probíhaly i diskuse a přednášky, které AMU pořádalo. „Sebeupozornění je minoritní záležitost,“ uvedl Karpeta. Přesto se věhlasu nevyhnuli. Oba překvapila reakce veřejnosti a hlavně médií, které o ně projevily obrovský zájem. „Že budeme v zahraničních médiích, to je pro nás těžko pochopitelná věc,“ řekl Karpeta.
Částečně přemalováním Lennonovy zdi odkazovali k oslavě svobody a demokracie sedmnáctého listopadu. „Bílá barva neznamená jenom přetření, ale poukazuje i k čistotě, barva bílá je barva pacifismu, a tak jsme to pojímali,“ uvedli. Nápis, který na bílé ploše zanechali, se symbolicky vztahuje k pádu železné opony, ne ke konci této konkrétní zdi. Druhý odkaz jejich projektu samozřejmě vede k Johnu Lennonovi, kterému je zeď svým jménem věnována. „Snažili jsme se držet jeho původního stanoviska s nápisem War Is Over. Snažili jsme se držet vizuální odkaz, kterým zaplňoval jak veřejná místa, tak soukromý sektor,“ řekl Karpeta. Lennonova zeď každopádně po jejich „vyčištění“ nezůstala dlouho prázdná.
