Kuks opráší genia loci

Kuks - Jedinečný barokní areál v Kuksu v čele se zdejším hospitalem čeká rozsáhlá rekonstrukce. Dlouhodobě neuspokojivý stav, jenž je velmi limitující při využití potenciálu této lokality, stál za rozhodnutím ucházet se o zařazení projektu obnovy hospitalu do Integrovaného operačního programu pro období 2007-2014. Za symbol a název tohoto projektu bylo vybráno granátové jablko, znak bývalých správců hospitalu, milosrdných bratří, který je zároveň symbolem zmrtvýchvstání a znovuzrození. Projekt by měl v příštích čtyřech letech proměnit tvář jedné z nejcennějších středoevropských památek.

Rekonstrukce Kuksu má být vzorovou obnovou národní kulturní památky. Čeká chátrající budovy i zahradu, kterou znehodnotily úpravy v průběhu 20. století. Za podpory Evropské unie vznikne v někdejším Šporkově hospitalu pro vojenské vysloužilce moderní výukové centrum. „Já to chápu jako areál s výrazným geniem loci, s výraznou atmosférou, která by touto obnovou neměla být popřena,“ vyzdvihuje význam areálu v Kuksu Martin Pour, architekt a autor ideového návrhu.

Kritici ale projektu vyčítají, že do obnovy nejsou zahrnuty také další vzácné památky v těsné blízkosti Kuksu, především takzvaný Betlém s unikátním souborem soch Matyáše Bernarda Brauna. „Musím říci, že Betlém se dočká úprav, ale máme jen omezené finanční možnosti, takže ty úpravy budou v rozsahu, co si můžeme dovolit,“ vysvětluje ředitel odborného pracoviště NPÚ v Jaroměři Oldřich Pešek.

Nahrávám video

Revitalizace bude částečně financována z přispění dotací z fondů Evropské unie. Do konce letošního roku by měla být dokončena projektová dokumentace, vlastní stavební práce začnou v roce 2011. Možnost prohlídek areálu pro turisty obnova nenaruší. Granátové jablko si klade za cíl oživit dnes nevyužívané a do značné míry zchátralé části hospitalu. Záměrem projektu je rozvíjet v obnovených prostorách nové aktivity, které budou mít vazbu nejen na původní funkce hospitalu, ale budou vycházet i z faktu, že se jedná o špičkovou evropskou památku. Obnova hospitalu vyjde na více než 440 milionů korun a měla by být hotová v roce 2014.

Vesnice Kuks je známá především částečně zachovalými barokními lázněmi a hospitalem z přelomu 17. a 18. století, jejichž rozsáhlou sochařskou výzdobu realizoval Matyáš Bernard Braun. Právě galerie soch Ctností a Neřestí je největší pozoruhodností hospitalu. Lázně nechal vybudovat majitel zdejšího panství František Antonín Špork v letech 1692–1695. Ve své době se jednalo o jedny z nejvýstavnějších lázní v Evropě. Už za života hraběte Šporka ale význam lázní postupně upadal a po jeho smrti díky nezájmu dědiců lázně postupně chátraly. Byly postiženy povodněmi, požáry i válečnými událostmi. Spolu s hospitalem se na pravé straně Labe dochoval kostel Nejsvětější Trojice s kryptou, postavený v letech 1707–1712 podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Hospital dal vystavět hrabě Špork pro vojenské vysloužilce ze svých panství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
před 3 hhodinami

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 16 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.