Konečná stanice Mauthausen. Kniha mapuje nejhorší z koncentračních táborů

Nahrávám video
Nová kniha vypráví historii tábora Mauthausen
Zdroj: ČT24

Prostý, přesto mrazivý název Mauthausen - konečná stanice nese nová kniha autorů Vlastislava Janíka a Jaroslava Čvančary. Publikace, kterou v těchto dnech dokončují, vyjde do konce roku k 75. výročí poprav českých vlastenců, kteří pomáhali parašutistům z Velké Británie.

Mauthausen si vysloužil pověst vůbec nejhoršího nacistického tábora. Pouze tábor v Horních Rakousích asi dvacet kilometrů východně od Lince byl zařazen do III. kategorie, což znamenalo, že měl být nejpřísnějším táborem pro politické protivníky Říše.

Na rozdíl od jiných koncentračních táborů určených pro všechny kategorie vězňů, byl Mauthausen ve většině případů využíván na vyhlazení inteligence. Vězni byli nuceni k otrocké práci v lomu.

Schody smrti

Kameny nosili po tak zvaných schodech smrti. „Ten kámen se pohyboval kolem 40 až 50 kilogramů a oni v dřevácích za každého počasí museli ty kameny vynášet nahoru. Než vůbec vyšli nahoru, řada vězňů byla zastřelena nebo ubita,“ říká spoluautor knihy Vlastislav Janík.

Na bráně dokonce chybělo heslo„Arbeit macht frei“, tedy „práce osvobozuje“ nebo „prací ke svobodě“, známé z bran mnohých nacistických koncentračních táborů. „Tudy vedla cesta jenom skrz komín krematoria a ve většině případů to bylo naplněno,“ podotýká Vlastislav Janík.

Transporty přes hlavní nádraží

Transporty do tábora většinou projížděly pražským hlavním nádražím, kde do vagónů nastupovali čeští vězni z pankrácké věznice. „Když vjeli do pravého tunelu, tak to znamenalo Plzeň, Dachau, to bylo ještě v pořádku, ale když se dostali do levého tunelu, tak to znamenalo České Budějovice, Linec, Mauthausen, konečná stanice,“ ukazuje Janík na hlavním nádraží koleje, které znamenaly výhybku mnoha lidských osudů.

Mauthausenem prošlo během války 8000 Čechoslováků, více než polovina tady zahynula. V táboře zemřeli například vědec a člen odboje Radim Nováček, cestovatel Otakar Batlička nebo skladatel Karel Hašler.

Nová publikace o neblaze proslulém táboře vyjde do konce roku. „Ta kniha má hloubku, má důležitost, je potřeba pořád připomínat věci, které se staly, aby se znovu neopakovaly,“ říká nakladatel Michal Moravec.

Během druhé světové války prošlo koncentračním táborem v Mauthausenu zhruba 320 tisíc vězňů, konce války se dočkalo jen 80 tisíc z nich, tedy pouhá jedna čtvrtina. Jedním z těch, kteří přežili, byl Simon Wiesenthal, který pak strávil zbytek života lovem nacistických zločinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 6 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 19 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 21 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...