Tento týden vystoupala po schodech do hudebního nebe další ze stálic českého showbyznysu. Eva Pilarová byla nejen výjimečná zpěvačka s neuvěřitelným hudebním rozsahem, ale podle mnohých svých kolegů i skvělý člověk, s nímž navždy odešel nejen unikátní pěvecký styl, ale i skutečná legenda.
Slabá žena jsem, já přesto stále věřím – marně nežijem. Naději písni svěřím, ať v ní žije den, ať v ní žije den vzkříšení!
Skladbu Rekviem pro zpěvačku napsal Bohuslav Ondráček v roce 1967 spolu s Janem Schneiderem, který ji opatřil textem. Zpěvačka s ní vystoupila na Bratislavské lyře, ve které zvítězila, a až do konce života ji považovala ze jednu z nejkrásnějších, jaké kdy zpívala.
S naléhavým protiválečným songem tehdy postoupila do mezinárodní soutěže Zlatý klíč Intervize a následně i Grand Prix du Disque v Sopotech. Ani tam neměla přemožitele. Obrovský úspěch tehdy zpěvačce vynesl i pozvání na kubánské turné.
Paradoxně i přes obrovský mezinárodní úspěch, jejž skladba sklidila, v rodné zemi znít dlouhou dobu nesměla… Popularizátorka swingu a jazzu a držitelka nespočtu hudebních ocenění zemřela v sobotu nad ránem ve věku osmdesáti let.
Tiché rekviem, co z vašich úst já slyším, ztiším polibkem. Pro celý svět prý jenom slabá žena jsem, však nedovedu víc. Slabá žena jsem, já přesto stále věřím – marně nežijem…
