Je možné zvítězit nad závislostmi a přestat lhát? A jak překonat rozpor mezi tím, jak člověk žije a jak by žít chtěl? To vše řeší hlavní hrdina nejnovější inscenace brněnského BuranTeatru. Tragikomedie Parchant v klobouku je „hořce zábavným a zábavně hořkým obrazem závislostí drogových i citových“.
Jackie se po dvou letech vrací z vězení s odhodláním změnit svůj život. Přestal pít, prodávat i brát drogy. Sehnal si práci. Když své odhodlání dát se na správnou cestu přijde nadšeně sdělit své přítelkyni, alkoholičce a drogově závislé Veronice, najde ve společném bytě pánský klobouk. Jenže není jeho.
„Je to trošku slaboch. Dost žárlivý, hodně vznětlivý a neskutečný sobec,“ říká Jackieho představitel Michal Isteník. Hlavní hrdina se snaží polepšit a být konečně společnosti užitečný. Nevěrnou přítelkyni, která ho ničí, ale nedokáže definitivně opustit. Vrší proto chyby na chyby.
Největší počet sprostých slov
Původní hra nositele Pulitzerovy ceny Stephena Adlyho Guirgise se odehrává v New Yorku. Její autor v ní zachytil slang tamní portorické čtvrti. Originálními přirovnáními, metaforami, ale i vulgarismy je napěchovaný také překlad Pavla Dominika. „Je to výborná hra o výborně napsaných postavách s neuvěřitelně bohatým až barokně vynalézavým vulgárním jazykem,“ chválí režisér Mikuláš Tyc.
BuranTeatr Parchanta v klobouku uvádí jako „inscenaci s největším počtem sprostých slov“ v dějinách tohoto divadla, tvůrci ovšem upozorňují, že hra nechce povrchně a prvoplánově šokovat. „Během několika replik dokáže Guirgis zahustit atmosféru tak, že se tam dostávají všechny ty temné tóny, které nás v BuranTeatru vždycky lákaly,“ podotýká dramaturgyně Jitka Šotkovská.
I přes temnotu a zklamání má ale podle tvůrců hlavní hrdina šanci se polepšit. Parchanta v klobouku s ním mohou diváci sledovat v BuranTeatru do konce roku ještě dvakrát.
