Archeologické památky nejen z pohledu historie, ale i jako součást dnešní krajiny představuje nově vydaný Archeologický atlas Čech. Výpravu za vybranými památkami od pravěku po 20. století ve více než stovce lokalit usnadňují QR kódy, mapy se souřadnicemi nebo laserové letecké snímky.
Zhruba v polovině ze 105 případů představuje atlas lokality od pozdní doby kamenné až do raného středověku, jako jsou hradiště a centrální opevněná místa a mohylová pohřebiště. Řada míst ukazuje také středověká sídla v různých podobách, ať už jde o vesnice, tvrze, hrady a zaniklá města, jako například středověkou vesnice Svídna na katastru Drnek u Kladna.
Publikace zahrnuje i novověk, třeba bojiště ze třicetileté války nebo novověká zaniklá sídliště, a modernitu 19. až 20. století. „Pokud navštívíte zajatecký tábor a továrnu v Rolavě u Sokolova nebo vysídlenou německou vesnici na Knížecích pláních na Šumavě, nemůžete tím zůstat nedotčeni,“ domnívá se vedoucí projektu, archeolog Martin Kuna.
Atlas, který připravoval šestnáctičlenný autorský tým, je podle něho určen pro odbornou i širší veřejnost, které chce představit archeologické lokality přístupným způsobem. Věří, že podrobné zmapování nalezišť nepovede k jejich vykrádání, ale naopak k zájmu je chránit.
- "Cílem atlasu není jen seznámit čtenáře s konkrétními lokalitami a konkrétními událostmi, které se k nim váží, ale i to, aby se naučil chápat a vnímat časovou dimenzi krajiny, prvky archeologického dědictví a poznávat je třeba i na jiných místech. Zkrátka získat určitou vnímavost a citlivost," přeje si.
Knihu propojili autoři s internetovými stránkami, na polovinu roku chystají i jejich anglickou verzi. „Nejsou jejím ekvivalentem, spíše doplňkem,“ podotkl Kuna. Lidé jej podle něho využijí především při hledání archeologických lokalit už přímo v terénu.
Atlas vydal Archeologický ústav Akademie věd ČR. Jeho pokračování pro Moravu a Slezsku připravuje Národní památkový ústav.
