Kancelář peklo. Marek Najbrt posílá úřady k čertu

2 minuty
Marek Najbrt natáčí pohádku Čertí brko
Zdroj: ČT24

Režisér Marej Najbrt natáčí pohádku. Příběh, na němž spolupracuje se scenáristy Kanceláře Blaník, se jmenuje Čertí brko. Hlavní roli popleteného čerta hraje Jan Cina, jeho nadřízeného, lucifera, představuje Ondřej Vetchý, který se do pekla vrátil po více než třiceti letech od oblíbené pohádky S čerty nejsou žerty.

Příběh diváky zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle, kde jsou hříchy místních obyvatel monitorovány místní pekelnou pobočkou. Prohřešky Pytlovanů spravedlivě zapisuje kouzelné čertí brko. Jednoho dne ale přestane fungovat. Lucifer proto pověří zmateného čerta Bonifáce, aby na pobočku donesl brko nové. Tím se spustí lavina nečekaných událostí. 

„Bonifác je mladý kluk, který nezapadá do prostředí, v němž je – tedy do pekla. Když se dostane do světa, zjistí, že nezapadá ani tam. Celou pohádku zjišťuje, kam vlastně patří,“ prozradil představitel Bonifáce Jan Cina.

Z kanceláře do kanceláře

Scénář pohádky napsal Robert Geisler a Tomáš Hodan, autoři podepsaní i pod internetovým sitcomem Kancelář Blaník. Stejně jako Marek Najbrt. Tentokrát si na paškál berou úřednický systém.

„Peklo je v našem případě úřad. Je to hnízdo chlupatých špinavých byrokratů, kteří evidují naše činy a posléze vykonávají spravedlnost,“ popisuje Najbrt. Jedním z takových je herec Jakub Žáček. „Hraju čerta archiváře a je mi to vlastně docela blízké, protože jsem si vždycky představoval, že když nebudu herec, tak budu státní úředník. Nerad pracuju,“ přiznává v nadsázce.

Úřednickou funkci dostal i Václav Kopta – je podluciferem, jakýmsi čertovským náměstkem ředitele. „Čertí brko je určitým podobenstvím dnešní doby. Nechci ale příliš prozrazovat. Pohádka má šťastný konec, ale myslím, že tentokrát pobaví nejen děti, ale i rodiče,“ předpokládá. Vedle zmíněných herců se diváci mohou v příběhu těšit také na Judit Bárdos, Mariána Geišberga, Jana Budaře, Tomáše Jeřábka nebo Marka Daniela.

V kinech příští podzim

Natáčet začali filmaři ve středočeských Chrustenicích, kde jednu z šachet železnorudného dolu přeměnili na čertovskou policejní stanici. Štáb se v průběhu srpna a září přesune ještě do Ledče nad Sázavou nebo Doksan, několik dní stráví také na Slovensku.  

V kinech by se Čertí brko mělo objevit příští rok na podzim, později ho uvede i Česká televize, která je jedním z koproducentů filmu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 8 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 14 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...