Kancelář peklo. Marek Najbrt posílá úřady k čertu

Nahrávám video

Režisér Marej Najbrt natáčí pohádku. Příběh, na němž spolupracuje se scenáristy Kanceláře Blaník, se jmenuje Čertí brko. Hlavní roli popleteného čerta hraje Jan Cina, jeho nadřízeného, lucifera, představuje Ondřej Vetchý, který se do pekla vrátil po více než třiceti letech od oblíbené pohádky S čerty nejsou žerty.

Příběh diváky zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle, kde jsou hříchy místních obyvatel monitorovány místní pekelnou pobočkou. Prohřešky Pytlovanů spravedlivě zapisuje kouzelné čertí brko. Jednoho dne ale přestane fungovat. Lucifer proto pověří zmateného čerta Bonifáce, aby na pobočku donesl brko nové. Tím se spustí lavina nečekaných událostí. 

„Bonifác je mladý kluk, který nezapadá do prostředí, v němž je – tedy do pekla. Když se dostane do světa, zjistí, že nezapadá ani tam. Celou pohádku zjišťuje, kam vlastně patří,“ prozradil představitel Bonifáce Jan Cina.

Z kanceláře do kanceláře

Scénář pohádky napsal Robert Geisler a Tomáš Hodan, autoři podepsaní i pod internetovým sitcomem Kancelář Blaník. Stejně jako Marek Najbrt. Tentokrát si na paškál berou úřednický systém.

„Peklo je v našem případě úřad. Je to hnízdo chlupatých špinavých byrokratů, kteří evidují naše činy a posléze vykonávají spravedlnost,“ popisuje Najbrt. Jedním z takových je herec Jakub Žáček. „Hraju čerta archiváře a je mi to vlastně docela blízké, protože jsem si vždycky představoval, že když nebudu herec, tak budu státní úředník. Nerad pracuju,“ přiznává v nadsázce.

Úřednickou funkci dostal i Václav Kopta – je podluciferem, jakýmsi čertovským náměstkem ředitele. „Čertí brko je určitým podobenstvím dnešní doby. Nechci ale příliš prozrazovat. Pohádka má šťastný konec, ale myslím, že tentokrát pobaví nejen děti, ale i rodiče,“ předpokládá. Vedle zmíněných herců se diváci mohou v příběhu těšit také na Judit Bárdos, Mariána Geišberga, Jana Budaře, Tomáše Jeřábka nebo Marka Daniela.

V kinech příští podzim

Natáčet začali filmaři ve středočeských Chrustenicích, kde jednu z šachet železnorudného dolu přeměnili na čertovskou policejní stanici. Štáb se v průběhu srpna a září přesune ještě do Ledče nad Sázavou nebo Doksan, několik dní stráví také na Slovensku.  

V kinech by se Čertí brko mělo objevit příští rok na podzim, později ho uvede i Česká televize, která je jedním z koproducentů filmu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 11 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.