Svými ilustracemi doprovodil malíř Karel Franta přes dvě stovky dětských knížek, třeba od Františka Nepila nebo Václava Čtvrtka. Nejznámější jsou přesto jeho čerti. Nechybí ani na výstavě na Chvalském zámku, která shromáždila více než šedesát Frantových olejomaleb a akvarelů. Doplňují je díla výtvarníkovy dcery Aleny Kadavé, mimo jiné její obrazy andělů.
Karel Franta prý čertům dával jména a všechny si je pamatoval. Nemaloval ale jen pekelníky. Důkladně pracoval například s motivy hudebních nástrojů, vyrůstal totiž v muzikantské rodině. Od mládí měl také rád známky, řadu jich sám vytvořil. A také třeba razítko pro Ježíškovu poštu na Božím Daru. Je také autorem komiksů Malý Vinnetou a Strašidýlko Kuk.
„Přestože to tak nevypadá, protože dělal veselé obrázky, uvnitř bral kumšt strašně vážně,“ říká o výtvarníkovi, který loni zemřel, jeho manželka Alena Frantová. Umělec po sobě zanechal olejomalby, autorské tisky i práce na papíře. „Karlovými obrázky jsem si vytapetovala stěny, takže jsem doma jako v galerii,“ přiznává Alena Frantová.
Právě díky rekonstrukci jejího domu visí na Chvalském zámku nyní i díla, která dosud vystavena nebyla. „Desetiletí visela v ložnici nebo v obýváku a na výstavy je nepůjčoval,“ potvrdil kurátor Ondřej Sedláček.
Přikryli mě kreslícím prknem, vzpomíná Frantova dcera
Doslova obklopena obrazy tak vyrůstala i Frantova dcera Alena Kadavá. „Když jsem se narodila, měli naši malý byt. A tak mě dali do košíku a přikryli mě kreslicím prknem, na kterém byly tátovy obrázky,“ vypráví.
Přesto prý původně malovat nechtěla, zajímalo ji spíše vyšívání. Nakonec se rozhodla pro restaurátorství, přes něho se ale dostala i k malbě a ilustraci, jimž se věnoval její otec. Na Chvalském zámku představuje svou volnou tvorbu. Protiváhu k čertům Karla Franty tvoří její andělé, s takovým záměrem je ovšem prý malovat nezačala, dopracovala se k nim přes zobrazování betlémů.
Čerty, anděly a další obrazy je možné si na Chvalském zámku prohlédnout do 6. ledna.
