Oceňovaný britský režisér Mike Leigh setrvává v britské historii. Po životopisné fresce o malíři Williamu Turnerovi se vypravil do roku 1819, kdy byla násilím rozehnána demonstrace v Manchesteru, jejíž účastníci volali po reformách. Pro režiséra půjde o jeho nejdražší film. Leigha mohou navíc v následujících dnech potkat i čeští diváci, je hostem na letošním ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti.
Pětasedmdesátiletý režisér Mike Leigh se ve světě filmu pohybuje už od sedmdesátých let. Pro jeho tvorbu je typický příklon k britskému sociálnímu dramatu, často ale zkoumá i fungování rodiny. Prvním zlomovým momentem v jeho kariéře byl snímek Nahý z roku 1993. Film mu vynesl cenu za režii na festivalu v Cannes.
Hned další film upevnil jeho pozici výrazného tvůrce. Šlo o snímek Tajnosti a lži z roku 1996, který už v Cannes získal hlavní ocenění – Zlatou palmu. Navrch se probojoval do klání o Oscary. Leigh byl nominován za režii i scénář a film se dostal i do kategorie nejlepší film. Nic tehdy ale neproměnil (musel ustoupit hlavně Anglickému pacientovi).
Tajnosti a lži také potvrdily jeho spolupráci s hercem Timothym Spallem. Sice se už ve vedlejší roli objevil v Leighově dřívějším díle Život je sladký, ale v Tajnostech a lžích získal hlavní úlohu, což se v dalších letech opakovalo. Vrchol jejich spolupráce přišel před čtyřmi roky s barvitým portrétem malíře Williama Turnera. Spall totiž za ztvárnění britského umělce obdržel cenu v Cannes i evropského „Oscara“.
Leigh umožňuje hercům, aby v jeho filmech zazářili. Podobně se řady nominací a cen dočkala Imelda Stauntonová za snímek Vera Drake – Žena dvou tváří z roku 2004, který vyprávěl o ženě, která v padesátých letech minulého století pomáhala s nezákonnými potraty. S filmem Happy-Go-Lucky zase pomohl proslavit herečku Sally Hawkinsovou (která za svůj výkon získala Zlatý glóbus).
Demonstrace, která skončila v krvi
Často ale pracuje se stejnými herci, pro nadcházející film Peterloo to ovšem neplatí. Obsazení se rekrutuje z méně známých tváří, kterým dominuje jenom Rory Kinnear, který se jako agent MI6 motal kolem Jamese Bonda v jeho posledních filmech.
Kinnear ztvární v Peterloo Henryho Hunta, hlavní tvář nepokojů v Manchesteru, které čtyři roky po skončení napoleonských válek byly vyvolány ekonomickými problémy – nedostatkem jídla a nezaměstnaností, čemuž v Anglii příliš nepomohlo zavedení takzvaných obilných zákonů bránících levnějšímu dovozu.
Příští rok to bude přesně dvě stě let od tragické demonstrace, která je hlavním tématem filmu. Na náměstí tehdy zvaném St Peter's Field si několik desítek tisíc lidí přišlo poslechnout výzvy radikálních hlasů, které žádaly parlamentní reformy. Vládní síly na koních ale proti davu zasáhly. Zemřelo 18 lidí a stovky dalších byly zraněny. Události se ironicky přezdívalo Peterloo s odkazem na bitvu u Waterloo.
Peterloo je ale také brán za milník v cestě za politickými reformami. „Byl to symbol boje za demokracii a boje obyčejných lidí za občanská práva a svobody,“ uvedla pro The Guardian profesorka historie Hannah Barkerová.
Leighovi, který se pustil do zfilmování, na události záleželo už dlouho. „Nikdy nebyl natočen hraný film o masakru Peterloo. Univerzální význam této historické události se přitom stává stále důležitějším v našich turbulentních časech,“ prohlásil Mike Leigh.
Leighův nový snímek si odbude premiéru v soutěži na festivalu v Benátkách koncem léta, sám režisér má teď v programu návštěvu Česka. Od neděle do pátku je hostem Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kde uvede některé své filmy. Přehlídka také v pátek nabízí Lekci filmu s Mikem Leighem.
