Cesta do hlubin filmařovy duše. Letní filmová škola vyučuje Triera, Bergmana i muzikál

V Uherském Hradišti se příznivci kinematografie mohou opět doučovat z filmu. Od 27. července do 5. srpna tu má otevřeno Letní filmová škola. „Provedeme vás filmovou džunglí,“ slibuje motto 44. ročníku této největší nesoutěžní filmové přehlídky. Narazit v ní lze letos na režiséry (a)nebo tvorbu Larse von Triera, Mikea Leigha či Ingmara Bergmana. Program prolétne také historii české kinematografie a amerického muzikálu, odskočit si je možné i do virtuální reality. Letošní festival blíže v rozhovoru představila programová ředitelka Iva Hejlíčková.

Novinkou LFŠ je sekce Ikona, která chce představovat kultovní režiséry. Jako prvního jste vybrali dánského režiséra Larse von Triera, proč zrovna jeho?

Nabízelo se to, protože Trier letos uvedl nový film. Nicméně nakonec nastal trochu paradox, mysleli jsme,  že novinkou celá přehlídka vyvrcholí, ale bohužel festivalová strategie mezinárodního majitele práv nám snímek nedovoluje hrát. Ale to nevadí, jde nám především o přiblížení, jak se filmová ikona ikonou stala, jak se formoval styl takového tvůrce. Tzn. že promítáme jeho školní filmy, reklamy, videoklipy.

Jak se vám podařilo všechny tyto materiály získat?

Můžeme mít nakoukáno, načteno, mít nějaký názor, ale přítomnost někoho, kdo tvůrce osobně zná, sleduje jeho vývoj, je lepší. Proto jsme oslovili pana profesora Shepelerna z kodaňské univerzity, který nám pomohl program sestavit a i získat poměrně raritní materiály.

Další velké filmařské jméno, s nímž se návštěvníci LFŠ seznámí, je Ingmar Bergman. Letos slavíme sto let od jeho narození, je to právě ten důvod, proč jeho tvorbu letos uvádíte?

Samozřejmě je to jeden z důvodů. Druhým je ten, že ke stému výročí Švédové všechny Bergmanovy filmy zrestaurovali, tzn. že máme možnost hrát jeho snímky z nejlepších kopií. Podařilo se nám také pozvat Katinku Faragó, která byla asistentkou Ingmara Bergmana.

Sám Ingmar Bergman už na Filmovku dorazit nemůže, máte tu letos ale jiné velké hvězdy, jak české, tak zahraniční. Prozradíte, s kým se na festivalu návštěvníci můžou potkat?

Už přijeli dva zajímaví, byť ne tak obecně známí tvůrci. Íránský režisér Bahman Ghodabi a chilský režisér Alejandro Fernández Almendras. Ze známějších osobností přijede Iva Janžurová, která zde dostane výroční cenu, Josef Somr a především režisér Mike Leigh.

44. LFŠ zahájí drama Bahmana Ghobadiho Želvy mohou létat. První film natočený v Iráku po pádu Saddáma Husajna
Zdroj: ČT

Mohou návštěvníci, kteří se sami věnují filmu, od hostů LFŠ pochytit něco z praxe? 

Jednak po projekci následuje diskuse, kde se diváci mohou ptát, jednak má každý z tvůrců svou masterclass. Ale hlavně – LFŠ je takový festival, že když tu tvůrce potkáte někde na kafi, tak si klidně přisednete a zeptáte se, co vás zajímá. 

Letos slaví český film 120. výročí. Jak toto výročí zohlední LFŠ?

Národní filmový archiv zdigitalizoval filmy Jana Kříženeckého, tedy návštěvníci budou mít unikátní možnost vidět úplně první české snímky. Dále v letním kině procházíme dějinami filmu, vybrali jsme z každé dekády nějaký mimořádný titul tak, aby byli postupně zastoupeni všichni zásadní čeští tvůrci. A pak tu máme i zajímavé a podstatné filmové novinky. 

Filmovka blíže představuje žánr muzikálu. Co nás čeká?

Téma muzikálu je třeba zúžit, protože jinak by to bylo strašně bezbřehé. A protože muzikál je v podstatě typický americký žánr – už jenom proto, že právě Amerika byla první zemí, kde se ve velké míře rozšířila zvuková kina –, tak jsme si vybrali americký muzikál z pohledu vývoje choreografie. Nejstarší film, který promítáme, je The Broadway Melody z roku 1929 – první zvukový snímek, který dostal Oscara za nejlepší film. A přes Zpívání v dešti či Svět valčíků s Fredem Astairem se dostaneme až do současnosti, k filmům Chicago a Hairspray.

V letošním programu je také sekce věnovaná virtuální realitě. Co si pod tímto tématem máme na filmovém festivalu představit?

Ještě před pár lety byla virtuální realita technická atrakce, ale teď je zajímavá tím, že vznikají speciální filmy přímo pro ni. Nejdříve to byly dokumenty, dneska už se točí i hrané snímky. Diváci budou moci jít do speciálního prostoru, nasadit si brýle a ponořit se do dobrodružství úplně nového světa.

LFŠ odkazuje názvem ke vzdělávání. Jak chce kromě zmíněných masterclass letošní ročník diváky vzdělávat?

Každá sekce je koncipovaná tak, aby měla nějakou logiku, postihovala určitý vývoj. Každý film je uveden odborným lektorským úvodem, který titul zasadí do společenských, kulturních souvislostí, a navíc skoro každá sekce má ještě doplněk v podobě přednášky, besedy s odborníky a tak dále. Snažíme se tedy zvolená témata prozkoumat do hloubky a v souvislostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 3 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 3 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 5 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...