Uherské Hradiště – V rámci Letní filmové školy obdrží režisér Fero Fenič Výroční cenu Asociace českých filmových klubů za zásluhy v oblasti kinematografie, které sahají až do roku 1989. Stane se tak dnes před promítáním filmu Cigán ve 20:30 v kině Hvězda, kde budou přítomni také hosté: režisér snímku Martin Šulík, scenárista Marek Leščák, kameraman Martin Šec a producent Igor Hudec.
„Je to cena od těch, kteří moje rané filmy viděli první, neboť většina z nich mohla běžet jen ve filmových klubech. Nejsem žádným sběratelem cen a relativitu každého takového ohodnocení vnímám v dobovém kontextu. Tohle ocenění je pro mne potěšující hlavně tím, že mi někdo dává najevo, v době, kdy už skoro netočím, že moje předrevoluční filmy stále rezonují a že existují lidé, kterým se to líbí, a já si toho vážím,“ řekl k ocenění Fenič.
„Vždycky jsem se snažil najít způsob, jak přes veškeré cenzurní dohledy své téma zrealizovat. Snad se mi to povedlo přesto, že jsem hodně stavěl na atmosféře, což ve scénáři nenajdete a nemůžete to zakázat. Ale později už snad nebylo filmu, který by nebyl dodatečně cenzurovaný a nakonec ani to nestačilo, tři moje snímky, jeden dokument, jedna televizní inscenace a celovečerní film Džusový román, byly až do roku 1990 v trezoru. Pro dnešní mladé diváky to zní neuvěřitelně, protože vůbec nechápou, co na těch filmech někomu vadilo, neboť jsou o obyčejných lidských věcech,“ poznamenal v rozhovoru pro ČT24 oceněný režisér.
Fero Fenič
Studoval tři roky žurnalistiku na FFUK v Bratislavě, poté absolvoval obor filmové a televizní dokumentární režie na FAMU v Praze. Už během studií zaujal svými pracemi („Člověčina“, „Labutia púť“, „Ako sa pán Kráľovič stal kráľom“) a absolvoval stáž na Centro sperimentale di cinematografia v Římě.
Po oceňovaném krátkometrážním debutu „Diadém“ pracoval ve Studiu krátkých filmů Slovenské filmové tvorby v Bratislavě, kde natočil několik dalších snímků, které ho zařadily k největším československým talentům té doby. Jeho krátké snímky „Tak som prešla velký svet“, „Batromijov dom“ a především „Tam a zpět“ (oceněn v roce 1990 jako nejlepší čs. dokument let 1969 - 1989) patřily k výjimečným snímkům své doby. Spolupracoval se Slovenskou televizí, kde režíroval několik hraných a dokumentárních filmů (např. „Břehy něhy“ „Dědinský sen“ nebo „Tratě života Jozefa Kronera“).
V roce 1984 natočil ve Filmovém studiu Barrandov Praha svůj první autorský celovečerní hraný film „Džusový román“, který byl až do „sametové revoluce“ zakázán pro veřejné promítání. V březnu 1986 musel pro tzv. „protisocialistickou činnost“ opustit nejen svou práci, ale i Slovensko. V Čechách se pak několik let živil jako turistický průvodce.
V roce 1989 natočil v Praze druhý hraný film „Zvláštní bytosti“, který prorokoval pád komunismu. Třetí celovečerní film vytvořil v roce 1998 - byl to střihový film z populárního TV pořadu „Česká soda“. Pro Krátký film Praha natočil v roce 1989 mezinárodně oceněný krátký film „Vlak do dospělosti“.
Na konci roku 1991 založil v Praze nezávislou filmovou a televizní společnost FEBIO. Dodnes v ní působí jako ředitel a vede (příležitostně i režíruje) všechny projekty dokumentárních filmů, které toto největší české studio krátké tvorby (dosud vyprodukovalo cca 1 300 krátkometrážních i dlouhometrážních snímků) vyrábí pro všechny české plnoformátové televizní stanice: OKO (pohled na současnost), GEN (galerie elity národa - podtitul 100 Čechů dneška), GENUS (99 českých životů), V.I.P. - VLIVNÍ LIDÉ, OKNO K SOUSEDŮM, SLOVENSKÉ OKNO, JAK SE ŽIJE…, CESTOMÁNIE, NOVÁ CESTOMÁNIE, ZPOVĚĎ, 12 ODVÁŽNÝCH, ČESKÉ MILOVÁNÍ, hraný satirický televizní pořad ČESKÁ SODA (1993-1997) a desítky samostatných dokumentů.
Od roku 1993 FEBIO pořádá mezinárodní filmový festival Praha - FEBIOFEST, který se pod jeho vedením stal nejmasovější filmovou akcí ve střední Evropě. Za svou režijní i producentskou práci získal mnoho domácích i zahraničních ocenění.
Celkem dosud natočil 35 videosnímků, krátkých a hraných filmů.
/z oficiálních webových stránek Fera Feniče/
