Praha - Pod názvem Dáváme děťátku klystýr!, jež inscenátoři převzali z prvního, nerealizovaného překladu hry pro jeho určitou bizarnost, a „Kašlu na to!“ řekla Hortensie, což je doslovný překlad z francouzského originálu, inscenovalo pražské Divadlo v Dlouhé dvě v Česku dosud neuvedené aktovky slavného komediografa Georgese Feydeaua. Tématem aktovek je manželský souboj, autor vychází ze svých zkušeností a je podle tvůrců velmi cynický. Aktovky nastudovala režisérka Hana Burešová, do hlavních rolí obsadila například Tomáše Turka, Magdalenu Zimovou, Pavla Tesaře, Marii Turkovou, Jiřího Wohanku a Helenu Dvořákovou.
„Feydeau byl mistrem dobře napsaných komedií, které dovedl k dokonalosti. Tyto texty ale vznikly koncem jeho života a od předchozích se podstatně liší především příklonem k psychologii postav,“ upozorňuje dramaturg Štěpán Otčenášek. Příběhů na téma manželských vztahů autor napsal celkem pět a v knižním vydání je chtěl souhrnně nazvat Od svatby k rozvodu. „Zřetelně byl ovlivněn například Augustem Strindbergem, a to i ve svém veskrze negativním vztahu k ženám. Konečně i jeho manželství skončilo krachem, odstěhoval se od rodiny a posledních pět let života prožil v hotelu,“ dodává dramaturg.
Herci se v textech, od jejichž napsání uplynulo přes 100 let, podle svých slov mnohdy sami poznávali. Podle režisérky Burešové zřejmě Feydeau pojal tyto texty jako svou soukromou psychoterapii. „Dialogy věčných, nesmyslných a banálních každodenních půtek i nehorázných zvratů vystavěl mistrovsky; opíral se přitom o takzvanou ženskou logiku,“ říká režisérka.
V Dlouhé uvažovali o tomto autorovi dlouho. „Pročetli jsme si všechny překlady a narazili na jeho pět aktovek, z nichž dvě uvedlo před lety pražské Národní divadlo. Vybrali jsme si z těch zbývajících, které pro nás přeložil Roman Císař. Patří k textům, které podle odborníků patří k vrcholům jeho tvorby,“ říká Otčenášek. V aktovkách podle něj Feydeau opouští své mnohokrát vyzkoušené triky a prohlubuje psychologii postav, které propojuje komicky stavěnými dialogy.
