Ubývá sadů. Pěstování domácího ovoce je ztrátové

Nahrávám video

Ovocnáři odhadují, že letos ubude dalších šest set až sedm set hektarů sadů. Už loni vykáceli tisíc hektarů kvůli tomu, že pěstování domácího ovoce je stále ztrátové. Tvář mění třeba Polabí, kde mizí stromořadí jabloní nebo višní.

Vloni byla sklizeň jablek nejnižší za posledních šest let, hlavním důvodem bylo počasí, roli ale hrál i úbytek sadů. Jeden z nich zaniká i v Libčanech na Hradecku, kde ovocnáři ještě vloni sklízeli tři odrůdy jablek, třeba golden delicous.

Jiří Danda ze zemědělského družstva Libčany na Královéhradecku popisuje, že patnáctileté stromy bude potřeba vytahat a podrýt, půdu poté uvláčet, aby se pole následně mohlo zorat a zasít. Na místě zřejmě poroste kukuřice.

Sad rodil jablka bez chemického ošetření, pro výrobu dětské výživy na vývoz, a ještě dalších pět let mohl rodit dál. Problémem je ale nerentabilita.

„Pokud nemáte výrobu zajištěnou tak, že máte aspoň minimální zisk, tak ji nemůžete dělat. Dlouhodobě ztráta nejde řešit, představuje zhruba sto tisíc na hektar,“ vysvětluje ředitel místního zemědělského družstva Jiří Pátek.

Družstvo sice snížilo plochu sadů z 205 hektarů skoro na polovinu, ale stále prohrává souboj o cenu. Obchodům prodává jablka za jedenáct až dvanáct korun za kilo, potřebovalo by o korunu nebo dvě víc, aby bylo výdělečné.

Česká jablka drtí konkurence z Polska

Jablka z Polska, která tvoří přibližně šedesát procent veškerého dovozu tohoto ovoce, ho přebijí. Na českém trhu se podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka prodávají zhruba o dvacet až třicet procent levněji. Cenám sousední země nelze konkurovat, míní Ludvík.

Úbytek sadů chce resort zemědělství zastavit. Zvýšil dotace a přidá i peníze na obnovu. „U kapkové závlahy to navýšení činí ze 72 na 93 tisíc korun na hektar, u podpory restrukturalizace sadů je to navýšení z 240 na 334 tisíc na hektar. Chceme zachovat a uchovat ty plochy minimálně v té úrovni, jako je to dnes,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Díky tomu očekává předseda Ludvík mírné oživení. Podle něj je zásadní, aby pěstitelé obnovili investice do nových výsadeb. To je to, co ovocnářství v současnosti nejvíc chybí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...