Máte rádi grotesku, černý humor a klaunské etudy? Můžete se občerstvit lehce hororově pojatým Bluffem v Divadle v Celetné. Špatně vám nebude, krev poteče pouze z úst a je nahrazena rudou rtěnkou. Tu mají na svých rtech tři mladé šťabajzny, takže si divákovo oko přijde na své.
Bluff - příjemná kocovina s trochou erotiky a hororu
Kdo je ovšem zvyklý na zkušené bardy pantomimy, pohybového a třeba i novocirkusového divadla, ten asi úplně spokojen nebude. Čtveřice mladých herců se snaží a koncentruje do Bluffu svou energii, jak může, přesto jsou některá místa pohybových scén nepřesná v detailech. V řadě míst rozvernost supluje techniku. Forma hry je záživná, spojuje činohru, pantomimu i tanec. Navíc má děj erotický podtext a svůdnou typologii trojice odlišných žen.
Hrdina (Matěj Ruml) se probudí po divoké silvestrovské noci v cizím bytě plném lahví a konfet. Oblečen v dámském prádle, dosud společensky unaven. Postupně objevuje záhadné ženy v negližé a nechápe, proč tak zvláštně (ne)reagují. S cizí ženou v cizím pokoji je docela drama. Dáma je totiž jaksi po smrti, která jí ovšem sluší. Inscenace vznikla volně na motivy scénáře Borise Hybnera. Původní Bluff měl premiéru v roce 1982 v brněnském Divadle na provázku. Režisér jeho současné podoby je dávného kusu ctitel.
„Z Hybnerova scénáře přejímá inscenace zejména základní situace a ráz hodně černé grotesky. Je skládána nejen z autorových gagů, ale i z těch, které se objevily v Scherhauferově inscenaci,“ říká režisér Karel Král. Bluff, la grotesque érotic, pracuje s osvědčenými gagy a zároveň hercům umožňuje okamžitě improvizovat. Za inspiraci chmurná komedie přiznaně děkuje ikonám divadelní, hudební i filmové branže (Rowan Atkinson, Federico Fellini, Michael Jackson, Laurel a Hardy, Boris Hybner, Boleslav Polívka, Jiří Pecha, Ctibor Turba…).
Muž se po flámu snaží rozcvičit, dojde i na pozdrav slunci. Stínové divadlo nahradí sprchu a přípravu snídaně. První z nalezených mrtvolek je bledá zrzka (Alena Doláková), jejíž končetiny se vtipně proplétají s Františkovými, neví, jak ji nejlépe nakrmit či raději zastlat. Štíhlá dívka (Šárka Vaculíková) přináší šachy a umně se pohybuje jako figurína. Střídání tmy a svícených obrazů rytmizuje dění na pódiu. Téměř nevyužita zůstává přední část jeviště, kde se odehraje pouze motiv rušné ulice. Dekorace zahrnuje jednoduchý příbytek - dveře, štokrle, gauč, skříň. Papírové rolety skrývají stínové prostory koupelny a kuchyně, spolu se světly a zvuky fungují velmi zábavně.
Scéna, co upoutá, je Františkův tanec s vnadnou exotickou kráskou v černé róbě (Eliška Mesfin Boušková). Ženy se v důvěrnějších chvílích občas smíchy odbourají, což publikum kvituje. „A víte, že už jste dneska třetí?“ Muž posvačí rakvičku se šlehačkou. Podobně jako tomu bylo v brněnských provedeních, se i zde objevuje Karkulka v červené sukni, která vnese do děje nový komický prvek (nehledě na sexuální symboliku této pohádkové postavy). Kyprá Červená karkulka - blondýna s košíkem - recituje báseň a posouvá styl směrem k parodii školní besídky.
Následuje choreografie loutek, kdy hlavní postava tahá za neviditelné nitky všechny své nově nalezené přítelkyně. To vše do ryčné hudby krále popu. Bizarní obraz „zombie tance“ přechází pomocí dětské sci-fi pistole v drsnou střílečku. V dramaturgii Lenky Bočkové a sexy výpravě Tomáše Zmrzlého jen něco málo přes hodinu hrají: Matouš Ruml, Eliška Mesfin Boušková, Alena Doláková a Šárka Vaculíková. Na nejbližší reprízy se do Divadla v Celetné můžete vypravit 28. ledna od 19:30 a 7. února od 18:00.