Praha – Diváky ČT čeká v září historicky první reality show Hospoda U Druhé šance. Ta sleduje osudy několika soutěžících, kteří se pokusí uspět v gastronomickém oboru a zakusí všechny nesnáze provozu a práce v restauraci. Nejedná se však o obyčejné kuchaře-amatéry – jejich život se jim různými způsoby zkomplikoval a nyní dostávají „druhou šanci“ uspět a vymanit se z nepřízně osudu. Pro ty, kterým kuchyně nic neříká, připravila televize inspirativní pořad Žiješ jenom 2x. Představí se v něm skupina aktivních seniorů, kteří svému mládí ještě neřekli poslední slovo a teprve nyní se vydávají plnit své sny…
Společensky prospěšná reality show
Televizní formát, jakým je Hospoda U Druhé šance, se pyšní nejen atraktivní diváckou formou, ale hlavně svým záměrem. Vítěz show totiž neobdrží závratnou finanční odměnu, dostane však místo jako kuchař v nově otevřené restauraci. Jak kdo obstojí, záleží pouze na něm. Nedochází k žádnému diváckému hlasování, jedná se jen o čistou pracovitost a vůli změnit svůj život k lepšímu.
Hospoda U Druhé šance je přitom originální formát, jehož autorem je Gordon Lovitt, který se jinak zabývá problematikou televizního programování. Projekt vznikl v ostravském studiu, tedy v regionu, který je známý svou nezaměstnaností a dalšími sociálními problémy. Tvůrci pořadu se tuto situaci snaží alespoň částečně zvrátit. A jejich motto? Nikdy není pozdě na změnu!
Nad pořadem spolupracovaly s ČT také neziskové organizace, ale i státní instituce a úřady. O výjimečnosti show svědčí ostatně také výběr účastníků – probíhal třeba na úřadech práce, v azylových domech, v ubytovnách pro bezdomovce nebo skrz veřejnou výzvu. Ve finále se sešla diametrálně odlišná skupina lidí vycházející z odlišných sociálních problémů i ze společenských vrstev.
Všichni jsou kuchařským uměním nepolíbení, a tak se dá předpokládat, že se nad sporáky pěkně zapotí. O jejich zaučení a následné „cepování“ se postará mistr kuchař Dalibor Navrátil, držitel francouzského řádu za gastronomii. „Pokud člověk chce dobře vařit, může se to kdykoliv naučit ve dvaceti nebo v padesáti letech. Je to jedno, jenom musí chtít. Pro mne je v kuchyni vždycky lepší zapálený amatér než znuděný a otrávený profesionál,“ prohlašuje.
Jeho druhý kolega, podnikatel a hudebník Marcel Lesník Woodman, zase celou skupinu nemilosrdně hodí do víru provozu skutečné restaurace – sám jich totiž několik vlastní a v pořadu figuruje coby potenciální budoucí zaměstnavatel. „Jednoznačně nejvíce mi vadilo, když se někteří soutěžící začali cítit jako televizní hvězdy a trošku zapomněli na podstatu pořadu,“ vzpomíná na natáčení. „Myslím, že se nakonec povedl pořad o tom, že když se i zdánlivě ztracený člověk nebojí, chce a zkusí to, může se vrátit zpátky do hry,“ dodal naproti výhradám.
Jak se kvalitně levně najíst nebo se případně něco naučit, se diváci poprvé dozvědí 4. září, od kdy budou po osm týdnů sledovat realitu kulinářského života.
Důchod? Čas začít konečně žít!
Utrápený senior? To tvůrci pořadu Žiješ jenom 2x neznají. Posláním projektu je totiž ukázat, že stářím život nekončí, naopak teprve začíná, a senioři konečně dostávají prostor splnit si své dávné sny a koníčky. Jak tedy vypadá aktivní stáří jednadvacátého století?
Cyklus nabídne celkem šestnáct dílů o lidech, kteří v penzi zjistili, že mají ještě spoustu času, síly a chuti věnovat se, (…) vlastně čemukoliv zrovna chtějí. Hlavní úkol? Nepodlehnout stáří a využít jej k činnostem, k nimž se kdysi pro samou práci nedostali.
V plnění snů aktérům pomůže moderátor Pavel Zedníček, jenž neskrývá slova nadšení: „Být parťákem aktivních lidí, kteří si rádi plní svoje dávné sny, pro mě bylo po všech stránkách velmi příjemné. Seznámil jsem se s úžasnými a energickými lidi, kteří mohou inspirovat i ty mnohem mladší.“ Zedníček doprovodil seniory na hokejový zápas, vyzkoušel s nimi jízdu s kočárovými koňmi, navštívil jeskyně, zatančil si na tanečním parketu nebo zkusil práci u sklářské pece. "I díky pořadu Žiješ jenom 2x jsem se přesvědčil, že my dříve narození jsme stále mladí, ale už dlouho," doplnil.
Tvůrci pořadu na starších občanech obdivovali vervu, s jakou se do aktivit pouštěli, a to kolikrát i navzdory fyzické zátěži nebo nedostatku sil. Režisér Roman Motyčka však potvrdil, že všichni účinkující výzvu dokázali překonat. „Většina našich hrdinů chtěla v tom, co si vyzkoušeli nebo se naučili, pokračovat. Zanechalo to v nich výraznou stopu a touhu po něčem novém,“ vysvětlil. „Původně jsem myslel, že stáří strávím ležící pod ořešákem, ale po tom, co jsem zažil, je mi jasné, že je spousta věcí, které si ještě musím vyzkoušet,“ dodal.
