Ztráty aerolinek prý dosáhnou devíti miliard dolarů

Kuala Lumpur - Celkové ztráty aerolinek letos dosáhnou devět miliard dolarů (173,5 miliardy korun) a jejich příjmy se proti loňskému roku sníží o 80 miliard dolarů, tedy o 15 procent, na 448 miliardy dolarů. Důvodem je globální ekonomická krize, která prudce snížila zájem o osobní i nákladní leteckou přepravu. Vyplývá to z odhadů Mezinárodního sdružení pro leteckou přepravu (IATA). Ještě v březnu IATA odhadovala, že letošní ztráty aerolinek budou zhruba poloviční.

Ačkoliv nejnovější signály naznačují, že ekonomická recese by již mohla dosáhnout svého dna, IATA uvádí, že aerolinky měly v prvním čtvrtletí velké problémy a 50 největších světových leteckých společností vykázalo ztrátu více než tři miliardy dolarů. Počet přepravených cestujících se má letos snížit o osm procent na 2,06 miliardy. Objem nákladní přepravy se propadne o 17 procent, dodala IATA, která zahrnuje 240 leteckých společností. Ty se na celkové mezinárodní letecké přepravě podílejí 94 procenty.

Analytik Jan Procházka pro ČT24:

„Mám takovou obavu, že jak byla tato asociace optimistická v dobách růstu, tak je teď strašně pesimistická v dobách propadu, a myslím si, že to zbytečně přehání.“


Náklady na pohonné hmoty se mají letos snížit o 59 miliard dolarů, tedy o 36 procent, na 106 miliard dolarů a na celkových provozních nákladech se budou podílet 23 procenty. IATA očekává průměrnou cenu ropy 56 dolarů za barel, v posledních týdnech však ropa vystoupala až na 70 dolarů za barel. „Je velice složité se na tento volativní pohyb cen ropy nějak připravit, zajišťovat se,“ dodává analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Nejvíce postižena bude Asie 

Ztráty mají vykázat letecké společnosti ve všech regionech. Nejvíce postižená bude oblast Asie a Tichomoří, a to hlavně kvůli propadu v Japonsku, Číně a Indii. Ztráty místních aerolinek dosáhnou 3,3 miliardy dolarů místo původních 1,7 miliardy dolarů. Ve srovnání s loňským rokem si však povedou lépe. Loni ztráty místních aerolinek činily 3,9 miliardy dolarů.

ČSA po špatném prvním čtvrtletí by podle Procházky měly čekat lepší zítřky. „Tu svoji klientelu si najdou, Čechy totiž krize zatím tolik nevysává,“ upřesňuje Procházka. Očekává také nárůst nejen v business klientele, ale i mezi obyčejnými lidmi mířícími na dovolenou do teplých krajin. „Doufejme, že i v médiích bude těch optimistických zpráv čím dál více a Češi si budou moci dovolenou dovolit,“ optimisticky uzavírá analytik Procházka.

Letadlo ČSA vzlétá z pražského ruzyňského letiště
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...