Sněmovní hospodářský výbor odmítl návrh poslanců vládní ČSSD na obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci u zaměstnanců. Zrušení takzvané karenční doby je přitom v programovém prohlášení menšinové vlády ANO a ČSSD. Pro zamítnutí hlasovalo ve výboru i pět poslanců hnutí ANO. Novelu má před opětovným posuzováním sněmovnou ještě projednat její sociální výbor.
Hospodářský výbor doporučil zamítnout zrušení karenční doby, na kterém se přitom vládní partneři dohodli v podepsané koaliční smlouvě. Proti novele zákoníku práce od sociálních demokratů se ovšem stavěli i někteří poslanci hnutí ANO, což bylo vidět i při prvním čtení ve sněmovně. Nynější usnesení výboru je nicméně doporučující a plénum se jím řídit nemusí.
Zamítnutí novely podpořilo devět ze 14 přítomných členů výboru. Kromě zástupců ODS či STAN byli pro odmítnutí také poslanci ANO. Výbor podle svého předsedy Radima Fialy (SPD) novelu odmítl kvůli jejím ekonomickým dopadům. „Mělo by to velké následky na ekonomiku a průmysl v České republice, pokud bychom zrušili karenční dobu,“ řekl Fiala.
Mezi členy výboru podle něj panovala také obava z toho, že by mnozí lidé mohli obnoveného proplácení nemocenské začít zneužívat. „Dnes je téměř plná zaměstnanost, každý, kdo chce, najde práci,“ dodal.
Variant zrušení karenční doby bylo víc
Podle novely ČSSD by zaměstnanci dostávali část platu i v prvních třech dnech nemoci, konkrétně 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.
Hnutí ANO dávalo přednost variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny jenom 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.
Předloha se týká i vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo podle dokumentu začít od července příštího roku. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Karenční dobu zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS).
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která ale nenastala. Sněmovna tehdy také zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
