Prezident republiky Miloš Zeman navrhl na pondělním zasedání tripartity zrušení podpory výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Tu naopak obhajovali zástupci zaměstnavatelů. Kromě toho se tripartita neshodla na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Naopak shodu našli zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů na nutnosti zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných. Tripartita se věnovala se i státnímu rozpočtu na příští rok, který byl též na večerním jednání vlády. Ta schválila nařízení, podle něhož platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna.
Zeman navrhl na tripartitě zrušení podpory zelené energie. Zaměstnavatelé byli proti
Prezident kritizuje dotace pro takzvanou zelenou energii dlouhodobě, naposledy se proti ním vymezil po srpnové schůzce s předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou. Na podporu obnovitelných zdrojů jde ročně v Česku více než 40 miliard korun.
Postoj Zemana odmítl Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Neobhajujeme nekalý solární byznys, ale špatně nastavený systém z minulosti nesmí být přenášen na průmysl. Bez podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bychom však podsekli jeho konkurenceschopnost. Již několik let hledáme, jak situaci vyřešit co nejlépe, proto dotace na OZE podporujeme,“ uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.
8 minut
Události: Diskuse o státním rozpočtu
Vyšší nemocenská pro dlouhodobě nemocné?
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se shodli na nutnosti zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných. Po jednání tripartity to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle něj vypracuje varianty řešení.
„Zástupci Svazu průmyslu a dopravy jsou ochotni jednat o opatřeních zaměřených na zvýšení vyplácení nemocenské, respektive kompenzaci ztráty příjmu při delší pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé vyjádřili připravenost diskutovat například o návrhu obsaženém v materiálu MPSV, kde se hovoří například o zvýšení náhrady mzdy na 60 procent do 30 dní a další návrhy,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
„Tento signál (shody o zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných) je nesmírně důležitý,“ doplnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Při delší nemoci totiž může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. Již dříve vypočítal, že při nemoci nad 30 dní člověk při hrubém výdělku 25 000 korun dostane 13 500 korun, a aspiruje tak na budoucího chudého.
Péče o nemocné
Sociální demokraté chtějí miliardy pro svá ministerstva
ČSSD chce v rozpočtu na příští rok přidávat 700 milionů na sociální služby, dalších 1,3 miliardy si podle strany vyžádají bezpečnostní a protiteroristická opatření. Sociální demokraté by také chtěli valorizovat důchody o 300 korun měsíčně. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale kritizoval, že se o těchto požadavcích dozvídá z médií. Zároveň však připustil, že třeba v sociálních službách jsou platy nízké a zaměstnanci si jejich zvýšení zaslouží.
Rozpočet
Kromě sociálních služeb chce ČSSD více peněz i pro vysoké školy, konkrétně 300 milionů. Valorizace důchodů by pak podle představ sociálních demokratů měla být vyšší, než se koalice dohodla na jaře. Místo 200 korun by se měly důchody zvednout o 300 korun měsíčně. Jenže to by si vyžádalo další více než tři miliardy, ČSSD přitom nechce zvyšovat navrhovaný schodek 60 miliard. Pokud se peníze na pravidelnou valorizaci nenajdou, chce premiér Sobotka navrhnout jednorázový příspěvek 1200 korun. Stejnou částku dostali penzisté přidáno i letos.
Více peněz pro svůj resort by však chtěla i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Požaduje dvě miliardy navíc. „Jedná se o peníze, které ministerstvu chybí do národních dotací do území, ale také dopokrýt kritickou infrastrukturu ČR, za kterou nesu odpovědnost,“ řekla.
Už na jaře rozhodla vláda, že se příští rok zvýší výdaje na státní pojištěnce, což si vyžádá 3,6 miliardy navíc. Výdaje na vědu pak vzrostou o 3,75 miliardy: „Musíme hledat finanční prostředky na to, abychom zajistili dobré fungování státu v příštím roce, splnění programových cílů koalice. A předpokládám, že rozpočet na rok 2018 bude mít zase o něco menší schodek,“ dodal premiér před jednáním tripartity.
Vláda v pondělí projednávání návrhu rozpočtu na příští rok přerušila do 21. září. Prezident Zeman návrh na tripartitě podpořil. Vyslovil se také pro růst minimální mzdy a růst mzdové úrovně obecně, naopak kritizoval některé sociální dávky, které demotivují k práci.
Babiš souhlasí s jednorázovým příspěvkem pro důchodce
Ministr financí Andrej Babiš ale při příchodu na jednání tripartity kritizoval, že mají některá ministerstva nové požadavky, o kterých se dozvídá z médií. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) si podle Babiše „celé léto nenašla čas“ na společnou schůzku. Přitom její ministerstvo požaduje navíc 700 milionů na sociální služby. Babiš připustil, že mzdy v sociálních službách jsou nízké. Potřebu jejich zvýšení uznal.
Ministryně Marksová se však v rozhovoru pro ČT bránila s tím, že 700 milionů na sociální služby nejsou novým požadavkem: „Naše požadavky leží na ministerstvu financí už nejméně od května.“
Vicepremiér a šéf ANO také souhlasí s jednorázovým příspěvkem pro důchodce 1200 korun, pokud příští rok ušetří v rozpočtu. Vyšší valorizaci penzí ale odmítl. „Když ušetříme zase v rozpočtu obsluhou státního dluhu, jak jsem ušetřil letos, tak proč ne.“
Současný návrh rozpočtu kritizoval šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek, podle něhož by lepší vývoj ekonomiky měl jít ve prospěch nižšího deficitu. „Rostou především mzdové nároky, rostou neinvestiční dotace podnikatelským subjektům,“ řekl. Zmínil, že vláda nabrala 22 tisíc nových zaměstnanců a na efektu státu to není vidět. Kalousek ocenil jedině to, že je návrh rozpočtu předložen včas.
Schodky státního rozpočtu
V aktuálním návrhu rozpočtu snížilo ministerstvo financí ve srovnání s červnem celkové výdaje a příjmy, a to o 15,4 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu by tak měly příští rok být 1244,7 miliardy korun a výdaje 1304,7 miliardy korun. Plánovaný schodek zůstal na 60 miliardách korun, což je bezpečně pod tříprocentní hranicí HDP, kterou požaduje EU.
Práci na státním rozpočtu oceňují odbory. „Rozpočet 2017 je ten, který se odborům ze všech špatných odborů líbí nejvíce. Velmi na něm oceňuji nevídaný prvek demokratismu, kdy jsme ho dostali už na jaře a velmi demokratickým způsobem jsme do něj mohli vnášet svá doporučení,“ prohlásil v Událostech, komentářích makroekonom ČMKOS Jaroslav Šulc.
Kritická je naopak opoziční občanská demokracie. „Státní rozpočet je základní makroekonomický nástroj vlády a má vznikat s ohledem na ekonomickou realitu a nikoliv jenom tak, jak si každý ministr vybojuje tu či onu miliardu navíc,“ řekl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Šedesátimiliardový schodek, který vláda chystá na příští rok, je v době ekonomického růstu nonsens. Tato vláda přistupuje k rozpočtu tak, že nastřelí schodek a podcení příjmy, aby se Andrej Babiš mohl chlubit tím, jaký je dobrý hospodář.“
22 minut
Události, komentáře: Vláda jednání o rozpočtu přerušila
Karenční doba dělí koalici i tripartitu
Vláda, zaměstnavatelé a odboráři se neshodli na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Pro její zrušení byla ČSSD a odbory, proti pak zaměstnavatelé, KDU-ČSL a ANO.
Středula k tomu uvedl, že odbory budou zrušení karenční doby či zavedení takzvaných sick days nadále prosazovat. Hanák se vyslovil proti sick days s tím, že jsou vysoce benefiční a mělo by být na firmách, zda je zavedou.
MHD Jindřichův Hradec
Posun v jednáních o platech řidičů, ale…
O náklady na zvýšení platů řidičů autobusů by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok. Po zasedání tripartity to uvedl premiér. Počítá s rychlým jednáním s Asociací krajů. Podle vyjádření šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) z minulého týdne dosáhne částka víc než miliardu korun. Ministr financí před jednáním na sociálních sítích uvedl, že zvýšení platů řidičů podporuje, ale z peněz krajů.
„Mají jich dost,“ uvedl Babiš na Twitteru s tím, že letos hospodaření krajů zřejmě skončí s přebytkem 5,9 miliardy korun. „Předpokládám, že o tom bude rozhodovat vláda,“ oponoval premiér na tiskové konferenci. Ministr financí podle něj nebude dávat peníze ze svého. Důležité je podle premiéra nalézt peníze pro příští rok, protože nová pravidla mají platit už od 1. ledna.
Tripartita v pondělí podle Sobotky potvrdila dohodu z minulého týdne. Ministryně práce a sociálních věcí proto připraví příslušný návrh nařízení vlády v říjnu. Návrh jejího ministerstva předpokládá navýšení nejnižší mzdy u šoférů z nynějších 71 korun 60 haléřů na hodinu na 98 korun a deset haléřů. Z 50 korun na hodinu na 78 korun by se měl zvednout příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami. Nově by měl být zavedený příplatek za náročné pracovní prostředí ve výši šesti korun a 60 haléřů za hodinu. Původně odbory požadovaly navýšení mezd za hodinu jízdy na 130 korun na hodinu.
