Zeman: Do čela ČNB jmenuji guvernéra, který Singerovy kroky napraví

Holýšov (Plzeňsko) – Za rok jmenuji na pozici guvernéra České národní banky takového kandidáta, který napraví kroky současné rady, prohlásil dnes Miloš Zeman při své návštěvě Plzeňského kraje. Zeman už dřív kritizoval, že banka v čele s guvernérem Miroslavem Singerem znehodnotila korunu.

Zemanovu opětovnou kritiku ČNB vyvolala otázka jednoho ze zaměstnanců firmy Evobus v Holýšově. Ten se totiž prezidenta zeptal, kdy odvolá bankovní radu, která se podepsala na znehodnocení koruny. Muž zároveň vyslovil obavu z nízkých důchodů po přijetí eura.

„Prezident v podstatě nemůže odvolat bankovní radu, ale po vypršení jejího mandátu může jmenovat nové členy. No, a to bude za rok. Takže ještě rok musíme vydržet. Za rok jmenuji nového guvernéra ČNB místo pana Singera, kterému končí mandát. A jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady,“ prohlásil Zeman

Europoslanec a bývalý viceguvernér Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) v reakci na prezidentova slova vyslovil obavu, kdy hlava státu plánuje dosadit do čela centrální banky takové odborníky, kteří udělají to, co on uzná za vhodné. „Prezident bude pochopitelně volit ekonomy, kteří mají třeba podobný pohled na některé otázky jako on. Ale v okamžiku, kdy by ten člověk přišel do centrální banky, tak by měl zapomenout na minulost a soustředit se na analýzy, které ČNB zpracovává. A na základě těch analýz provádět co nejlepší rozhodnutí. A já doufám, že bez ohledu na to, co dnes pan prezident naznačil, to tak bude i do budoucnosti,“ prohlásil.

Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?

  • červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
  • únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal

„Toto vyjadřování z úst prezidenta republiky nepovažuji vůbec za vhodné. Myslím si, že to nepatří do civilizované země a může to být i velmi škodlivé. Musíme si uvědomit to, že přece jenom váha slova prezidenta je poměrně velká,“ reagoval na dnešní Zemanova slova Petr Dvořák, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. 

Už při své únorové návštěvě Královéhradeckého kraje Zeman prohlásil, že nepočítá s tím, že by do bankovní rady ČNB jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi s tamními zastupiteli také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura. (čtěte více)

Miroslav Singer
Zdroj: ČT24/ČNB

Bankovní rada ČNB pečuje o stabilitu měny a zajišťuje dozor nad finančním sektorem. Jmenování členů bankovní rady včetně guvernéra v současnosti spadá výhradně do kompetence prezidenta. Diskutuje se však o možnosti změnit ústavu tak, aby kandidáty do bankovní rady musel prezidentovi schválit Senát (to by ale platilo až od příštího prezidentského funkčního období).

Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ prohlásil prezident v Hradci Králové.

Zeman by v ČNB nejraději viděl Rusnoka

Agentura Bloomberg v únoru přinesla informaci, že v čele ČNB by prezident Zeman rád viděl Jiřího Runoka. „Má výjimečnou kvalifikaci, protože se pohyboval nejen v ekonomické, ale i v politické oblasti,“ řekl Zeman na adresu Rusnoka v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

ČTĚTE: Rusnok je „excelentním“ kandidátem na guvernéra ČNB, řekl Zeman

Členem bankovní rady jmenoval prezident Jiřího Rusnoka před rokem. Byl to jeho vůbec první nominant do této funkce. Rusnok tehdy prohlásil, že to považuje za „vrchol odborné kariéry“ (více zde). Oba muži k sobě mají dlouhodobě blízko – Rusnok byl v letech 2001 až 2002 ministrem financí v Zemanově vládě a v červnu 2013 jej Zeman jmenoval předsedou vlády poté, co se kvůli aféře Nagyová rozpadl kabinet Petra Nečase.

V rozhovoru pro Bloomberg Zeman zopakoval, že Česko by se mělo snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny. A to přesto, že současná koaliční vláda nechce stanovit pevné datum přijetí eura. „Velmi se stydím za to, že pobaltské státy přijaly euro dřív než my. Myslím si, že je to ostuda pro Českou republiku. Stejně tak je ostuda, že do eurozóny dřív vstoupilo Slovensko,“ citovala agentura českého prezidenta.

Singer se se Zemanem neshodne ani na euru

Guvernér ČNB Miroslav Singer tento týden na svém blogu napsal, že přijetí eura nemusí české ekonomice přinést očekávaný stimul. Argumentoval tím, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Přestože kabinet Bohuslava Sobotky počítá se vstupem Česka do eurozóny po roce 2018, přesný termín přiblíží až příští vláda. (čtěte více)

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. (čtěte více)

Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet. (čtěte více)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 4 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...