Analytici: Intervence pomohly exportu, oživení ale nespustily

Praha – Před rokem Česká národní banka (ČNB) zahájila devizové intervence. Analytici hodnotí tento krok spíš pozitivně. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. Analytici zároveň zdůraznili, že celkové oživení ekonomiky intervencím připsat nelze.

Vývoj v posledních 12 měsících podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dal za pravdu spíše ČNB než jejím kritikům. „Zásadní přínosem intervence ČNB je především snížení rizika deflace. Bez zásahu centrální banky by nejspíše nyní české ekonomika byla v deflaci se všemi jejími negativními dopady na vývoj ekonomiky,“ uvedl. 

Hrozba deflace spočívá podle odborníků především v tom, že lidé přestávají nakupovat, i když ceny klesají. Spotřebitelé totiž čekají ještě větší pokles cen. Firmy následně neprodávají své zboží, jsou nuceny propouštět a přestanou investovat. Poté začne růst nezaměstnanost, klesá poptávka po zboží a ekonomika začne klesat.

Intervence měly před rokem řadu kritiků

Třeba bývalý prezident Václav Klaus je označil za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. „Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebujeme devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.

Současný prezident Miloš Zeman zase před pár měsící vyjádřil názor, že skutečným důvodem listopadové intervence centrální banky mohla být snaha centrálních bankéřů oddálit vstup země do eurozóny. Ekonomičtí experti ale označili Zemanovy spekulace za nesmyslné. A nesouhlasil s nimi ani Klaus.

České hospodářství by letos mělo růst asi o 2,4 procenta. Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy nelze ale intervenci vnímat jako spouštěč současného oživení tuzemské ekonomiky. Trendy oživení v maloobchodu nebo u investic byly podle něj patrné již v polovině roku 2013. „Pokud intervence někomu pomohly, pak českým exportérům,“ uvedl.

Na zlepšení celkové ekonomické situace mělo podle Marka vliv více faktorů. Šlo zejména o příznivý vývoj v eurozóně, zmírnění skepse domácností, investiční aktivitu firem a obrat v rozpočtové politice.

Česká národní banka
Zdroj: ISIFA/VLP/Martin Divíšek

Vyšší vývoz z Česka podpořený slabší korunou i solidní zahraniční poptávkou je asi zatím nejviditelnější přínos slabší koruny, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Letos i přes rusko-ukrajinských konflikt a vyšší ceny dovozu kvůli slabší koruně se můžeme těšit na další historicky rekordní přebytek v zahraničním obchodu,“ uvedla. Zároveň dodala, že nebýt intervencí, byla by na jaře inflace záporná, a to pod -0,5 procenta.  

Horská upozornila, že problémem může být způsob ukončení devizových intervencí. „Bude se jednat o jedinečný experiment. Například Švýcarsko se k tomuto kroku také ještě nedopracovalo,“ uvedla s tím, že čím později k tomu ČNB přistoupí, tím to bude lehčí. „Paměť trhu je krátká – možná že za rok dva si málokdo vzpomene, že se koruna před intervencí obchodovala za 25,60 za euro,“ dodala.

Elektronika je levnější, potraviny nezdražily

Ceny spotřební elektroniky v Česku navzdory intervencím meziročně klesly. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v září ceny mobilních telefonů meziročně snížily o 17,7 procenta, televizní přijímače zlevnily o 8,5 procenta. Ceny spotřebičů pro domácnost se oproti loňskému září snížily o 1,9 procenta.

K očekávanému nárůstu cen potravin v důsledku intervencí nedošlo, vyplývá ze statistik i z vyjádření výrobců a obchodníků. Zemědělcům díky oslabení koruny vzrostly dotace z Evropské unie, krok centrální banky jim navíc přinesl větší jistotu pro plánování budoucích investic.

Konec intervencí? Nejdřív za dva roky  

Samotná ČNB ve své studii z konce září uvedla, že bez zahájení intervencí by byla inflace v prvních dvou čtvrtletích výrazně záporná, a to hlouběji a dlouhodoběji, než naznačovaly analýzy ČNB v listopadu 2013. „V době psaní tohoto textu tak bylo riziko deflace v ČR prakticky uzavřené téma a docházelo k oživení zahraničního obchodu i domácí poptávky tempy dokonce rychlejšími, než ČNB očekávala,“ uvádí studie.  

Bankovní rada ČNB deklarovala, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2016. Ten spočívá ve snaze ČNB bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 4 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.