Praha – Prezident Miloš Zeman podporuje vstup České republiky do eurozóny. Země by podle něj měla přijmout její společnou měnu zhruba do pěti let. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi, v němž také naznačil, jaký přístup k této otázce očekává od nové vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Chci věřit, že nová vláda bude spíše eurooptimistická. Nikoliv eurohujerská, ale eurooptimistická,“ zdůraznila hlava státu. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale není zavedení eura cílem současné koalice.
„Já jsem zastánce vstupu České republiky do eurozóny, to znamená přijetí eura zhruba do pěti let,“ sdělil prezident v rozhovoru. „Ale je to složitý problém, který je jak ekonomický, tak politický,“ připouští Zeman.
Prezident od koalice sice očekává aktivitu při zavádění eura, kabinet ale podle dosavadních vyjádření není v této otázce zdaleka jednotný. Zatímco ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se při přebírání úřadu koncem ledna vyslovil pro přijetí eura „v co nejkratším čase“ (čtěte víc), šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO) při sněmovních interpelacích tento týden reagoval, že přijetí společné měny „určitě není cíl koalice“.
„My jsme o tom nikdy nemluvili, a pokud pan Zaorálek o tom mluví, nevím, z čeho vychází,“ zaznělo z úst ministra financí. Česká ekonomika prý není na přijetí eura připravena, i když základní kritéria pro zavedení jednotné měny plní. Šéf hnutí ANO zopakoval své prohlášení ze sociální sítě Facebook, že Česko by mohlo přijmout euro nejdříve za šest let (čtěte víc). Tím pádem to Babiš nepovažuje za úkol pro současnou vládu.
V ČNB je třeba vyvážit euroskeptiky s eurooptimisty
V souvislosti se vstupem do eurozóny se Zeman rovněž zmínil o jmenování Jiřího Rusnoka členem bankovní rady České národní banky (ČNB): „Má tu velkou výhodu, že v sobě spojuje ekonoma a politika. Takže si myslím, že jako člen bankovní rady může k řešení tohoto problému velice podstatně přispět.“
Experti od bývalého premiéra očekávají, že bude v radě reprezentovat proevropsky orientované křídlo, a rozmělní tak euroskepticismus, který mezi centrálními bankéři doposud převažoval (čtěte víc). Zeman zdrženlivý postoj části rady vůči Bruselu označil za jejich „svaté odborné právo“. Je však přesvědčen, že jako prezident by měl mít při sestavování bankovní rady zájem na tom, aby zastoupení eurooptimistů a euroskeptiků bylo vyvážené.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. A Jiří Rusnok do ní usedá právě v době, kdy banka čelí ostré kritice části ekonomů, politiků a veřejnosti za devizové intervence z loňského listopadu, které vedly k oslabení koruny.
Podle analytiků nelze v této věci od Rusnoka čekat zásadní změnu. Jako premiér kroky ČNB hájil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ nechal se slyšet loni v listopadu (čtěte víc). Prezident Zeman ovšem zásah centrálních bankéřů kritizoval (více si přečtěte zde).
Proti intervencím vystoupil i předchůdce současného prezidenta Václav Klaus (více zde). Ten má výhrady rovněž k nominaci Rusnoka do vedení ČNB. Jak poznamenal v ČT, Rusnokovo angažmá zhorší kvalitu bankovní rady (shrnutí rozhovoru si přečtěte zde).
Výsledky zasedání bankovní rady ČNB z 6. února 2014
(Jiří Rusnok se tohoto zasedání nezúčastnil, do bankovní rady nastoupí 1. března 2014, až skončí mandát Evě Zamrazilové)
- Úrokové sazby ponechala banka na historických minimech (základní úroková sazba je 0,05 procenta).
- Bankéři rozhodli o pokračování devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 CZK/EUR.
- Guvernér Miroslav Singer uvedl, že centrální banka dovolí koruně znovu posílit nejdřív na začátku roku 2015. Až podle reakce domácí měny posoudí, zda bude následovat i zvýšení úrokových sazeb.
- Analytici tedy nečekají žádnou změnu měnové politiky v zásadě po celý rok 2014.
- Podle nové prognózy ČNB se zlepšuje situace v české ekonomice. Banka letos čeká růst HDP o 2,2 procenta, v příštím roce o 2,8 procenta (v listopadové prognóze odhadovala ČNB růst o 2,1 procenta pro letošní rok a o 2,5 procenta pro příští rok).
- Inflace by se měla vrátit k dvouprocentnímu cíli koncem roku 2014.
- Horší výsledek očekává banka u loňských čísel. Odhad poklesu HDP snížila z listopadových 0,9 procenta na aktuálních 1,3 procenta.
