Praha - Devizové intervence vyvolávají reakce i několik dní po jejich oznámení. Na dnešní tiskové konferenci vlády se k tématu vyjádřil premiér v demisi Jiří Rusnok, který kroky České národní banky (ČNB) podpořil a vidí v nich pomoc i státnímu rozpočtu. Negativní dopady zásahů se podle Rusnoka přeceňují. „Mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti,“ řekl na tiskové konferenci. Guvernér ČNB Miroslav Singer dnes Mladé frontě DNES potvrdil, že oslabenou korunu vůči euru udrží minimálně rok a půl.
Devizové intervence ČNB domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Intervence podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen. Rusnok je podle dřívějšího prohlášení prezidenta Miloše Zemana jeho kandidátem na nového člena bankovní rady.
„Důvody, které ČNB k intervenci vedly, chápu. Mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti. Je to ale krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér v demisi Rusnok. Nezbývá než čekat, jak bude „střednědobý horizont“ opravdu dlouhý.
Vývoj státního rozpočtu intervence podle Rusnoka neohrožují. Měly by mu spíše pomoct, protože výnos daně z přidané hodnoty a dalších daní se odvíjí od růstu cen. Oslabení koruny se nicméně dotkne například čerpání peněz z EU fondů.
Rozhodnutí ČNB opatrně podpořil i ministr financí v demisi Jan Fischer. „Věřím, že rozhodnutí přispěje k oživení a ekonomickému růstu. Je to plně v odpovědnosti České národní banky. Dopady bude potřeba analyzovat a uvidíme, jak se projeví,“ prohlásil Fischer.
Politici jsou v podpoře Národní banky nejednotní
Nejdřív rozhodnutí kritizoval prezident Miloš Zeman, Václav Klaus a přidalo se i ministerstvo pro místní rozvoj. Tomu hrozí, že kvůli slabší koruně vyčerpá míň peněz z evropských dotací. „Proplácíme v korunách, ale alokace jsou v eurech,“ vysvětlil František Lukl, ministr pro místní rozvoj v demisi.
Zeman a Klaus - oba jsou proti krokům ČNB
Nebezpečí deflace, kterým ospravedlňuje banka své kroky, odmítl prezident Zeman i exprezident Václav Klaus. „Žádná deflace nehrozí. Inflační hladina se pohybuje v intervalu mezi jedním a dvěma procenty,“ uvedl Zeman. Podle hlavy státu se česká ekonomika pomalu oživuje a inflace při takovém vývoji zpravidla roste. Také podle Klause je zbytečné strašit deflací, která tuzemské ekonomice nehrozí, a zvyšovat ekonomickou nejistotu.
„Ekonomice hrozí jedině pokračování už pět let chybějícího ekonomického růstu,“ řekl Václav Klaus.
Rozhodnutí centrální banky vyvolalo vlnu rozhořčení i mezi zákazníky, podnikateli a ekonomy. Zdražit by totiž od nového roku mělo dovážené zboží, elektronika i některé potraviny. Ještě letos si lidi zřejmě připlatí i u čerpacích stanic.
ČNB zahájila devizové intervence minulý čtvrtek s cílem oslabit korunu a uvolnit ještě více měnové podmínky. Centrální banka chce držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace.
V jakém případě by ČNB otočila kormidlo?
Česká národní banka by zřejmě přehodnotila plán držet kurz u 27 koruny za euro v rámci devizových intervencí jen v případě, že by usoudila, že inflace poroste v budoucnu výrazně více, než očekává, nebo že bude nadále hrozit deflace. Takovou situaci si lze podle ekonomů představit například opakováním krize podobné té z roku 2008.
- „Zásadní pro ČNB při rozhodování, co dál s kurzem koruny, bude inflace. Pokud by se však nastartoval rychlý růst ekonomiky a inflace se rychle otočila směrem nahoru a překročila horní hranici cílového pásma, tedy tři procenta, potom by ČNB nejspíše přemýšlela o exitu ze své mimořádné měnové politiky,“ říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
- „Těch scénářů může být velká řada. Pokud by došlo na otřesy podobné roku 2008, pak by ČNB nemusela dělat nic a koruna by sama od sebe mohla oslabit na 28 až 29 korun za euro,“ říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.
- „Aby ČNB přehodnotila svůj postoj, patrně by muselo dojít ke změně vnějších podmínek: Například by musela v eurozóně výrazně vzrůst inflace. Nebo by muselo dojít k velké finanční krizi jako na konci roku 2008,“ uvedla ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
- „Vládní politika, ať už se týká daní či čehokoliv jiného, by neměla znamenat nutnost změny kursového režimu ČNB,“ potvrdil i analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Slabší koruna se skrz zemědělství dotkne všech
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se zdražení dotkne všech obyvatel České republiky. V důsledku oslabení koruny podraží základní vstup zemědělců - nafta do jejich strojů, stejně tak i průmyslová hnojiva a krmivo. Nárůst cen vstupů podle Veleby oslabí ekonomiku celého zemědělského odvětví. Ze zahraničí k nám putuje například:
- více než polovina tuzemské spotřeby vepřového masa
- takřka 50 procent sýrů
- zhruba pětina drůbežího masa a brambor
Budou lidé více utrácet? Asi těžko…
„Mám obavu, že výrazné oslabení české koruny s chutí lidí utrácet moc nezahýbá. Pokud lidé nebudou věřit a nestane se to, že jim vzrostou mzdy víc, než vzroste inflace, české domácnosti nebudou více spotřebovávat a tím pádem nebude ani inflace, o kterou ČNB usiluje,“ říká k intervencím Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
