ČNB zasahuje, chce oslabit korunu a daří se jí to

Praha - ČNB zahájila intervence, a to poprvé od roku 2002. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak měnové podmínky. Kurz chce držet blízko hranice 27 Kč/EUR. Podle prvních reakcí pro portál ČT24 a komentáře Ľuboše Mokráše z České spořitelny budou dopady na ekonomiku omezené, kroky ČNB spíše mírně přibrzdí růst a zvýší inflaci. Koruna okamžitě reagovala pádem a guvernér Miroslav Singer následně dodal, že je banka schopna intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit kurz koruny neomezeně.

Ihned po oznámení intervencí koruna oslabila na 26,63 Kč/EUR, přičemž dopoledne přešlapovala okolo 25,80 Kč/EUR. Koruna je tak na nejslabších úrovních od června 2009. „Pokud koruna zůstane takto slabá, můžeme velmi brzy čekat zdražování pohonných hmot, dovážených výrobků i služeb (včetně dovolených), jejichž ceny se odvozují od zahraničních cen,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Miroslav Singer, guvernér ČNB:

„Jsme schopni intervenovat neomezeně proti koruně. To znamená, že jsme připraveni intervenovat tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty kurzu koruny, a tím i k hladkému plnění dvouprocentního inflačního cíle.“

„Ukončíme intervenční režim, až si budeme velmi, ale opravdu velmi jistí, že nebudeme muset intervence zahajovat v dohledném období znovu, nebo vracet úrokové sazby zpět na nulu.“

Česká koruna oslabuje k euru až na 26,92 CZK/EUR, k americkému dolaru až na 20,22 CZK/USD. Euro (po oznámení ECB) k americkému dolaru prolomilo směrem dolů 1,3300 USD/EUR až na 1,3298, uvedl před třetí hodinou odpolední server Patria Online.

Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím před jedenácti lety. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.

Česká koruna
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Nyní jsou však úrokové sazby na technické nule, a intervence tak mají prostřednictvím oslabení koruny za cíl dále uvolnit měnové podmínky. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada už loni na podzim.

„Inflace je pod inflačním cílem a hrozilo, že by šla ještě níž,“ dodal Mokráš s tím, že ČNB tak chtěla zamezit riziku deflace. ČNB následně bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. „Je to trochu nad naším cílem 26,50 a tuto hladinu bude ČNB pravděpodobně držet do doby, než začne inflace výrazněji růst,“ vysvětlil Mokráš.

Radost exportérů

Navíc odpověď na otázku, kdo by dále mohl ze slabší koruny těžit, se přímo nabízí. „Obavy z výrazného podstřelení inflačního cíle však zjevně převážily. Krátkodobě to znamená negativní dopad na spotřebitele. Pokud bude oslabení koruny trvalejší, pak to bude pozitivní pro české exportéry,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizovém trhu a držet českou měnu kolem úrovně 27 korun za euro podniky vítají. Pokles kurzu české měny by se prý mohl projevit v tvorbě nových pracovních míst. „Rozhodnutí ČNB přišlo v pravý čas. Jde o razantní a odvážný krok, který by měl pomoci českým exportérům a celému národnímu hospodářství,“ uvedl prezident Asociace exportérů ČR Jiří Grund.

Co a jak bude zdražovat?

Podle analytiků nejdříve zdraží pohonné hmoty, a to zhruba o 50 haléřů na litr, poté se zvýší ceny dovážených produktů a dovolených. Na předvánočním trhu tak zdraží elektronika a další zboží o tři až čtyři procenta.

„Druhé přijdou na řadu potraviny, kde ale nebude situace tak jednoznačná. Některé položky zdraží viditelně, u jiných nebudou změny patrné vzhledem k sezonní kolísavosti cen,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ceny zahraničních zájezdů pořádaných tuzemskými cestovními kancelářemi by se nicméně kvůli prudkému oslabení koruny bezprostředně zvýšit neměly. „Ceny zájezdů na léto by to ovlivnit nemělo i vzhledem ke konkurenci na trhu,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.

Analytik Patria Finance David Marek na základě rozhodnutí ČNB přehodnotil odhad růstu HDP pro příští rok z 1,6 procenta na 2 procenta. Marek se domnívá, že díky devizovým intervencím by mělo vzniknout zhruba 10 000 pracovních míst.

Úrokové sazby centrální bankéři nechali narozdíl od Evropské centrální banky beze změny, měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann prohlásil, že centrální banka nebude otázku devizových intervencí dále komentovat.

ČNB je k letošnímu vývoji ekonomiky optimističtější

ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm očekává pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. V srpnové předpovědi předpokládala banka letos pokles o 1,5 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta.

Exprezident Klaus s intervencemi nesouhlasí

Bývalý prezident Václav Klaus považuje zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu.

Centrální banka zůstává obětí módní, ale zcela mylné doktríny cílování inflace, uvedl Klaus, který všechny nynější členy bankovní rady ještě jako prezident jmenoval.

„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
11:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 1 hhodinou

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
14:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 23 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:57‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánovčera v 18:35‌‌

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
včera v 16:54‌‌

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánovčera v 14:33‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.