ČNB zasahuje, chce oslabit korunu a daří se jí to

Praha - ČNB zahájila intervence, a to poprvé od roku 2002. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak měnové podmínky. Kurz chce držet blízko hranice 27 Kč/EUR. Podle prvních reakcí pro portál ČT24 a komentáře Ľuboše Mokráše z České spořitelny budou dopady na ekonomiku omezené, kroky ČNB spíše mírně přibrzdí růst a zvýší inflaci. Koruna okamžitě reagovala pádem a guvernér Miroslav Singer následně dodal, že je banka schopna intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit kurz koruny neomezeně.

Ihned po oznámení intervencí koruna oslabila na 26,63 Kč/EUR, přičemž dopoledne přešlapovala okolo 25,80 Kč/EUR. Koruna je tak na nejslabších úrovních od června 2009. „Pokud koruna zůstane takto slabá, můžeme velmi brzy čekat zdražování pohonných hmot, dovážených výrobků i služeb (včetně dovolených), jejichž ceny se odvozují od zahraničních cen,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Miroslav Singer, guvernér ČNB:

„Jsme schopni intervenovat neomezeně proti koruně. To znamená, že jsme připraveni intervenovat tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty kurzu koruny, a tím i k hladkému plnění dvouprocentního inflačního cíle.“

„Ukončíme intervenční režim, až si budeme velmi, ale opravdu velmi jistí, že nebudeme muset intervence zahajovat v dohledném období znovu, nebo vracet úrokové sazby zpět na nulu.“

Česká koruna oslabuje k euru až na 26,92 CZK/EUR, k americkému dolaru až na 20,22 CZK/USD. Euro (po oznámení ECB) k americkému dolaru prolomilo směrem dolů 1,3300 USD/EUR až na 1,3298, uvedl před třetí hodinou odpolední server Patria Online.

Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím před jedenácti lety. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.

Česká koruna
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Nyní jsou však úrokové sazby na technické nule, a intervence tak mají prostřednictvím oslabení koruny za cíl dále uvolnit měnové podmínky. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada už loni na podzim.

„Inflace je pod inflačním cílem a hrozilo, že by šla ještě níž,“ dodal Mokráš s tím, že ČNB tak chtěla zamezit riziku deflace. ČNB následně bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. „Je to trochu nad naším cílem 26,50 a tuto hladinu bude ČNB pravděpodobně držet do doby, než začne inflace výrazněji růst,“ vysvětlil Mokráš.

Radost exportérů

Navíc odpověď na otázku, kdo by dále mohl ze slabší koruny těžit, se přímo nabízí. „Obavy z výrazného podstřelení inflačního cíle však zjevně převážily. Krátkodobě to znamená negativní dopad na spotřebitele. Pokud bude oslabení koruny trvalejší, pak to bude pozitivní pro české exportéry,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizovém trhu a držet českou měnu kolem úrovně 27 korun za euro podniky vítají. Pokles kurzu české měny by se prý mohl projevit v tvorbě nových pracovních míst. „Rozhodnutí ČNB přišlo v pravý čas. Jde o razantní a odvážný krok, který by měl pomoci českým exportérům a celému národnímu hospodářství,“ uvedl prezident Asociace exportérů ČR Jiří Grund.

Co a jak bude zdražovat?

Podle analytiků nejdříve zdraží pohonné hmoty, a to zhruba o 50 haléřů na litr, poté se zvýší ceny dovážených produktů a dovolených. Na předvánočním trhu tak zdraží elektronika a další zboží o tři až čtyři procenta.

„Druhé přijdou na řadu potraviny, kde ale nebude situace tak jednoznačná. Některé položky zdraží viditelně, u jiných nebudou změny patrné vzhledem k sezonní kolísavosti cen,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ceny zahraničních zájezdů pořádaných tuzemskými cestovními kancelářemi by se nicméně kvůli prudkému oslabení koruny bezprostředně zvýšit neměly. „Ceny zájezdů na léto by to ovlivnit nemělo i vzhledem ke konkurenci na trhu,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.

Analytik Patria Finance David Marek na základě rozhodnutí ČNB přehodnotil odhad růstu HDP pro příští rok z 1,6 procenta na 2 procenta. Marek se domnívá, že díky devizovým intervencím by mělo vzniknout zhruba 10 000 pracovních míst.

Úrokové sazby centrální bankéři nechali narozdíl od Evropské centrální banky beze změny, měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann prohlásil, že centrální banka nebude otázku devizových intervencí dále komentovat.

ČNB je k letošnímu vývoji ekonomiky optimističtější

ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm očekává pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. V srpnové předpovědi předpokládala banka letos pokles o 1,5 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta.

Exprezident Klaus s intervencemi nesouhlasí

Bývalý prezident Václav Klaus považuje zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu.

Centrální banka zůstává obětí módní, ale zcela mylné doktríny cílování inflace, uvedl Klaus, který všechny nynější členy bankovní rady ještě jako prezident jmenoval.

„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 4 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.