Záměr ministerstva práce hradit až pět dní zdravotního volna čtyřem milionům zaměstnanců je v ohrožení. Proti se totiž postavili zaměstnavatelé a bez jejich souhlasu šéfka resortu Michaela Marksová změny v zákoníku prosazovat nechce. Novinka měla být výměnou za plné proplácení prvních tří dnů nemocenské.
Takzvaný sick day si personální poradkyně Alice Grünová bere, když jde k zubaři. Nebo když se zablokovaným krkem potřebuje zůstat doma. „Je to ideální pro případ, když člověk onemocní a nechce si třeba brát nemocenskou, protože ty první tři dny nejsou hrazené,“ vysvětluje konzultantka firmy McRoy Alice Grünová. Letos už jeden den vyčerpala. Zaměstnavatel jí ho proplácí dobrovolně.
V této firmě pracuje 45 zaměstnanců, každému firma proplácí 3 dny zdravotní volna. Ročně ji to vyjde na 200 až 300 tisíc korun. „Je lepší, když to ten člověk dva dny vyleží, než kdyby byl dva týdny potom nemocný,“ říká manažer firmy McRoy Martin Schneider.
Podle průzkumu Hospodářské komory nabízí zaměstnancům hrazené zdravotní volno necelá čtvrtina firem. Většina hradí tři dny a méně. Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo prosadit, aby zaměstnavatelé od příštího roku propláceli povinně až pět dní zdravotního volna ročně všem zaměstnancům. Jenže s tím nesouhlasí zástupci firem. „Já bych pořád zůstal u toho, že je to benefitní program. A to je dobrovolná záležitost těch firem,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Na posledním jednání tripartity přitom ministryně práce zástupcům zaměstnavatelů slíbila, že takzvané sick days bez jejich souhlasu prosazovat nebude. „Do této novely zákoníku práce nedáme nic, na čem se obě strany neshodnou,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Řada podnikatelů a zaměstnavatelů, kteří by na to neměli, by museli ušetřit jinde a třeba nějaké zaměstnance propustit,“ upozorňuje ekonomický expert strany ODS Jan Skopeček.
Na rozdíl od běžné nemocenské dostávají zaměstnanci při zdravotním volnu sto procent denní mzdy. Obvykle nikdo nekontroluje, jestli do práce nepřišli opravdu kvůli zdravotním problémům.
Zavedení této možnosti pro čtyři miliony zaměstnanců naopak požadují odbory. Podle nich by zabránilo zbytečnému přecházení nemocí. „Náš cíl je zřejmý: aby se zaměstnanci, kteří jsou nemocní, mohli léčit,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministryně Marksová chce ještě zaměstnavatele o prospěšnosti povinného zdravotního volna přesvědčit na velké schůzi tripartity. Ta proběhne 25. července.
