
Změny v nemocenské
Smyslem návrhu je umožnit zaměstnancům, aby drobnější nemoci nebo indispozice vyřešili bez návštěvy lékaře, uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Jedná se však také o reakci na neblahý trend, kdy stále více Čechů chodí do práce, přestože jsou nemocní nebo si naopak místo nemocenské berou dovolenou. Vedou je k tomu obavy ze zmenšené mzdy, protože od roku 2008 jsou první tři dny nemoci neplacené. To však někdy vede k přecházení nemoci s rizikem zdravotních komplikací, ke zmenšení času na opravdovou dovolenou i k nakažení ostatních kolegů v práci.
Malé firmy
Prodloužení volna by se týkalo odhadem čtyř milionů pracovníků, protože v některých firmách už mají tento benefit zaveden. Podle odhadů Hospodářské komory nabízí dnes zdravotní volno (někdy nazývané také „sick days“) v různém rozsahu zhruba třetina firem v Česku.
Například firma Bilance Partners proplácí svým 18 kmenovým zaměstnancům pět dnů zdravotního volna. Ročně ji to stojí 152 tisíc korun.
„Já si myslím, že je to velmi dobrý nástroj. Naši zaměstnanci jsou s ním velmi spokojení.“
Pavel Tauš
Velké společnosti a státní úředníci
Nárok na dny zdravotního volna mají již nyní i zaměstnanci některých velkých firem. V České spořitelně (kolem 10,5 tisíc pracovníků) je to 5 dnů na rok. Lze je využít k překlenutí zdravotní indispozice nebo i k lázeňskému pobytu, uvedla Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny.
Zdravotní volno je hrazeno ve sto procentech výše základní mzdy a k čerpání zdravotního volna nemusí zaměstnanec předkládat potvrzení lékaře. Při sníženém pracovním úvazku se úměrně krátí i počet zdravotního volna.
Pro zaměstnance ve státní službě pak platí nárok na pět dnů placeného zdravotního volna od letošního roku. V prosinci se na tom dohodl premiér Bohuslav Sobotka s předáky tří odborových svazů.
Podpora odborů, vstřícnost zástupců zaměstnavatelů
Návrh podporuje i Českomoravská konfederace odborových svazů. Její šéf Josef Středula by umožnil zaměstnancům léčit první příznaky nemoci. Už jen pro to, že „dnes řada nemocí má příznaky stejné jako fatální nemoci,“ řekl Středula.
A poměrně vstřícní jsou i zástupci zaměstnavatelů. Chtějí ale přísná pravidla, aby to lidé nezneužívali. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý by například neumožnil možnost jejich převodu do dalšího roku.
Režim na neschopence porušilo loni 3650 pojištěnců, o 259 více než o rok dříve. Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř každého desátého dočasně práceneschopného pojištěnce, provedly bezmála 155 tisíc kontrol.
Kdo je proti
Podporu nemá návrh u ministra financí Andreje Babiše (ANO). Poukázal na to, že již vyšel vstříc odborům zvýšením odvodů do fondu kulturních a sociálních potřeb.
Proti jsou i představitelé pravicové opozice. „Není žádný důvod nutit firmy nabízet tento benefit povinně,“ domnívá se ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Pokud návrh projde parlamentem, mohl by platit od začátku příštího roku.