Vládní ČSSD přišla s návrhem, aby zaměstnavatelé svým pracovníkům povinně nabízeli pětidenní zdravotní dovolenou. Tento krok by měl nahradit původně zamýšlený plán, který počítal s opětovým proplácením prvních tří dnů nemoci. O novém návrhu pochybuje ministr financí Andrej Babiš (ANO) i pravicová opozice.
ČSSD navrhuje pět dnů zdravotního volna pro všechny zaměstnance
Změny v nemocenské (zdroj: ČT24)
Smyslem návrhu je umožnit zaměstnancům, aby drobnější nemoci nebo indispozice vyřešili bez návštěvy lékaře, uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Jedná se však také o reakci na neblahý trend, kdy stále více Čechů chodí do práce, přestože jsou nemocní nebo si naopak místo nemocenské berou dovolenou. Vedou je k tomu obavy ze zmenšené mzdy, protože od roku 2008 jsou první tři dny nemoci neplacené. To však někdy vede k přecházení nemoci s rizikem zdravotních komplikací, ke zmenšení času na opravdovou dovolenou i k nakažení ostatních kolegů v práci.
Malé firmy
Prodloužení volna by se týkalo odhadem čtyř milionů pracovníků, protože v některých firmách už mají tento benefit zaveden. Podle odhadů Hospodářské komory nabízí dnes zdravotní volno (někdy nazývané také „sick days“) v různém rozsahu zhruba třetina firem v Česku.
Například firma Bilance Partners proplácí svým 18 kmenovým zaměstnancům pět dnů zdravotního volna. Ročně ji to stojí 152 tisíc korun.
Já si myslím, že je to velmi dobrý nástroj. Naši zaměstnanci jsou s ním velmi spokojení.
Velké společnosti a státní úředníci
Nárok na dny zdravotního volna mají již nyní i zaměstnanci některých velkých firem. V České spořitelně (kolem 10,5 tisíc pracovníků) je to 5 dnů na rok. Lze je využít k překlenutí zdravotní indispozice nebo i k lázeňskému pobytu, uvedla Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny.
Zdravotní volno je hrazeno ve sto procentech výše základní mzdy a k čerpání zdravotního volna nemusí zaměstnanec předkládat potvrzení lékaře. Při sníženém pracovním úvazku se úměrně krátí i počet zdravotního volna.
Pro zaměstnance ve státní službě pak platí nárok na pět dnů placeného zdravotního volna od letošního roku. V prosinci se na tom dohodl premiér Bohuslav Sobotka s předáky tří odborových svazů.
Výhody zdravotního volna
Podpora odborů, vstřícnost zástupců zaměstnavatelů
Návrh podporuje i Českomoravská konfederace odborových svazů. Její šéf Josef Středula by umožnil zaměstnancům léčit první příznaky nemoci. Už jen pro to, že „dnes řada nemocí má příznaky stejné jako fatální nemoci,“ řekl Středula.
A poměrně vstřícní jsou i zástupci zaměstnavatelů. Chtějí ale přísná pravidla, aby to lidé nezneužívali. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý by například neumožnil možnost jejich převodu do dalšího roku.
Režim na neschopence porušilo loni 3650 pojištěnců, o 259 více než o rok dříve. Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř každého desátého dočasně práceneschopného pojištěnce, provedly bezmála 155 tisíc kontrol.
Kdo je proti
Podporu nemá návrh u ministra financí Andreje Babiše (ANO). Poukázal na to, že již vyšel vstříc odborům zvýšením odvodů do fondu kulturních a sociálních potřeb.
Proti jsou i představitelé pravicové opozice. „Není žádný důvod nutit firmy nabízet tento benefit povinně,“ domnívá se ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Pokud návrh projde parlamentem, mohl by platit od začátku příštího roku.
- V Českých drahách (15 tisíc osob) mají zaměstnanci podle charakteru profese delší dovolenou na zotavenou až o 2 týdny. V některých případech firma poskytuje i kondiční ozdravné pobyty, spoléhá také na pravidelné zdravotní prohlídky.
- Třinecké železárny (7 100 pracovníků) mají systém preventivních prohlídek a nabízejí také různé benefity pro zlepšení kondice (plavání, rekondiční pobyty atd.). Na zavedení 5 dnů zdravotního volna nemá firma jednoznačný názor, o tématu se v ní diskutuje.
- Koncern Agrofert, který patří ministru financí Andreji Babišovi, zaměstnává dohromady přibližně 34 tisíc pracovníků. Sdružuje přes 200 různých firem z mnoha oborů a v každé firmě se situace ohledně zdravotních benefitů liší.
- Společnost Lidl (6 600 zaměstnanců) nabízí svým pracovníkům například očkování proti chřipce. Poskytuje také program sabbatical, kdy má každý zaměstnanec po pěti odpracovaných letech ve skupině Schwarz nárok na neplacené volno v délce 1 až 3 měsíce se zárukou návratu na svou současnou pozici. Firma zároveň připravuje pro zaměstnance několik nových opatření.
- Společnost Siemens (v Česku přes 9 tisíc pracovníků) proplácí v případě pracovní neschopnosti v kalendářním roce první tři pracovní dny jejího trvání. Zaměstnanci jsou tyto dny hrazeny do výše jeho ušlého výdělku. Zaměstnanci také mohou využít práce z domova, pokud se necítí dobře. Firma se u nich snaží podporovat vědomí, aby své zdravotní komplikace nepodceňovali.
- Škoda Auto (celosvětově zaměstnává 25 900 pracovníků) poskytuje zaměstnancům různé služby a benefity z oblasti péče o zdraví. Loni získala titul Podnik podporující zdraví. Ocenění platí pro následující tři roky. Auditorský tým složený ze zástupců ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a krajské hygienické stanice provedl audit preventivních zdravotních služeb, jež jsou zaměstnancům poskytovány nad rámec zákonných požadavků.