ČSSD navrhuje pět dnů zdravotního volna pro všechny zaměstnance

Nahrávám video

Vládní ČSSD přišla s návrhem, aby zaměstnavatelé svým pracovníkům povinně nabízeli pětidenní zdravotní dovolenou. Tento krok by měl nahradit původně zamýšlený plán, který počítal s opětovým proplácením prvních tří dnů nemoci. O novém návrhu pochybuje ministr financí Andrej Babiš (ANO) i pravicová opozice.

Smyslem návrhu je umožnit zaměstnancům, aby drobnější nemoci nebo indispozice vyřešili bez návštěvy lékaře, uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Jedná se však také o reakci na neblahý trend, kdy stále více Čechů chodí do práce, přestože jsou nemocní nebo si naopak místo nemocenské berou dovolenou. Vedou je k tomu obavy ze zmenšené mzdy, protože od roku 2008 jsou první tři dny nemoci neplacené. To však někdy vede k přecházení nemoci s rizikem zdravotních komplikací, ke zmenšení času na opravdovou dovolenou i k nakažení ostatních kolegů v práci.

Malé firmy

Prodloužení volna by se týkalo odhadem čtyř milionů pracovníků, protože v některých firmách už mají tento benefit zaveden. Podle odhadů Hospodářské komory nabízí dnes   zdravotní volno (někdy nazývané také „sick days“) v různém rozsahu zhruba třetina firem v Česku.

Například firma Bilance Partners proplácí svým 18 kmenovým zaměstnancům pět dnů zdravotního volna. Ročně ji to stojí 152 tisíc korun.

Já si myslím, že je to velmi dobrý nástroj. Naši zaměstnanci jsou s ním velmi spokojení.
Pavel Tauš
majitel firmy Bilance Partners

Velké společnosti a státní úředníci

Nárok na dny zdravotního volna mají již nyní i zaměstnanci některých velkých firem. V České spořitelně (kolem 10,5 tisíc pracovníků) je to 5 dnů na rok. Lze je využít k překlenutí zdravotní indispozice nebo i k lázeňskému pobytu, uvedla Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny. 

Zdravotní volno je hrazeno ve sto procentech výše základní mzdy a k čerpání zdravotního volna nemusí zaměstnanec předkládat potvrzení lékaře. Při sníženém pracovním úvazku se úměrně krátí i počet zdravotního volna. 

Pro zaměstnance ve státní službě pak platí nárok na pět dnů placeného zdravotního volna od letošního roku. V prosinci se na tom dohodl premiér Bohuslav Sobotka s předáky tří odborových svazů.

Výhody zdravotního volna
Zdroj: ČT24

Podpora odborů, vstřícnost zástupců zaměstnavatelů

Návrh podporuje i Českomoravská konfederace odborových svazů. Její šéf Josef Středula by umožnil zaměstnancům léčit první příznaky nemoci. Už jen pro to, že „dnes řada nemocí má příznaky stejné jako fatální nemoci,“ řekl Středula. 

A poměrně vstřícní jsou i zástupci zaměstnavatelů. Chtějí ale přísná pravidla, aby to lidé nezneužívali. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý by například neumožnil možnost jejich převodu do dalšího roku. 

Režim na neschopence porušilo loni 3650 pojištěnců, o 259 více než o rok dříve. Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř každého desátého dočasně práceneschopného pojištěnce, provedly bezmála 155 tisíc kontrol.

Kdo je proti

Podporu nemá návrh u ministra financí Andreje Babiše (ANO). Poukázal na to, že již vyšel vstříc odborům zvýšením odvodů do fondu kulturních a sociálních potřeb.

Proti jsou i představitelé pravicové opozice. „Není žádný důvod nutit firmy nabízet tento benefit povinně,“ domnívá se ekonomický expert ODS Jan Skopeček. 

Pokud návrh projde parlamentem, mohl by platit od začátku příštího roku.

  • V Českých drahách (15 tisíc osob) mají zaměstnanci podle charakteru profese delší dovolenou na zotavenou až o 2 týdny. V některých případech firma poskytuje i kondiční ozdravné pobyty, spoléhá také  na pravidelné zdravotní prohlídky.
  • Třinecké železárny (7 100 pracovníků) mají systém preventivních prohlídek  a nabízejí také různé benefity pro zlepšení kondice (plavání, rekondiční pobyty atd.). Na zavedení 5 dnů zdravotního volna nemá firma jednoznačný názor, o tématu se v ní diskutuje.
  • Koncern Agrofert, který patří ministru financí Andreji Babišovi, zaměstnává dohromady přibližně 34 tisíc pracovníků. Sdružuje přes 200 různých firem z mnoha oborů a v každé firmě se situace ohledně zdravotních benefitů liší.
  • Společnost Lidl (6 600 zaměstnanců) nabízí svým pracovníkům například očkování proti chřipce. Poskytuje také program sabbatical, kdy má každý zaměstnanec po pěti odpracovaných letech ve skupině Schwarz nárok na neplacené volno v délce 1 až 3 měsíce se zárukou návratu na svou současnou pozici. Firma zároveň připravuje pro zaměstnance několik nových opatření.
  • Společnost Siemens (v Česku přes 9 tisíc pracovníků) proplácí v případě pracovní neschopnosti v kalendářním roce první tři pracovní dny jejího trvání. Zaměstnanci jsou tyto dny hrazeny do výše jeho ušlého výdělku. Zaměstnanci také mohou využít práce z domova, pokud se necítí dobře. Firma se u nich snaží podporovat vědomí, aby své zdravotní komplikace nepodceňovali. 
  • Škoda Auto (celosvětově zaměstnává 25 900 pracovníků) poskytuje zaměstnancům různé služby a benefity z oblasti péče o zdraví. Loni získala titul Podnik podporující zdraví. Ocenění platí pro následující tři roky. Auditorský tým složený ze zástupců ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a krajské hygienické stanice provedl audit preventivních zdravotních služeb, jež jsou zaměstnancům poskytovány nad rámec zákonných požadavků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
16:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
13:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
11:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 14 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 16 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
včera v 20:28

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
včera v 01:59

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.