VZP zaplatila miliony za rekreaci neexistujících dětí

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že Všeobecná zdravotní pojišťovna platila v rámci ozdravného projektu Mořský koník pobyt u moře neexistujícím dětem. Za neobsazená místa vydala VZP celkem 24 miliony korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Ozdravných pobytů se od 90. let každý rok účastní 4 tisíce dětí, za které pojišťovna platí asi 100 milionů korun. Nejasnosti kolem Mořského koníka se řešily už v minulosti.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu největší zdravotní pojišťovna hradila nemalé sumy cestovním kancelářím i za děti, které se nakonec ozdravného pobytu nezúčastnily. U zájezdů do Černé Hory v roce 2007 VZP uhradila za neobsazená místa celkem 322 tisíc eur (podle tehdejšího kurzu přes devět milionů korun).

Podobně na cestu do Řecka nasmlouvala VZP o 600 účastníků více, než skutečně odjelo. Snížit cenu se jí však podařilo o pouhých 80 míst a zaplatila zbytečně skoro 6,5 milionu korun. O rok později se situace opakovala. Celková suma za neobsazená místa činí více než 24 milionů korun.

Od roku 2009 jsou smlouvy výhodnější, brání se VZP

Mluvčí VZP Jiří Rod v úterý upozornil, že smlouvy uzavřelo ještě staré vedení před nástupem nynějšího ředitele. „Nové zakázky do roku 2013 už snížily počet turnusů i počet dětí, aby odrážely reálný zájem,“ ujišťuje Rod. Dodal, že VZP chtěla celou lokalitu zabrat jen pro pobyty dětí, proto platila i za neobsazená lůžka.

Od roku 2009 Všeobecná zdravotní pojišťovna začala uzavírat jiné smlouvy, ve kterých už podle mluvčího Jiřího Roda lépe zohledňuje, kolik dětí nakonec na zájezd pojede. Správní rada přesto považuje náklady za neúměrné a zvažuje v příštích letech pořádat část zdravotních pobytů v Česku.

Kvůli Mořskému koníkovi VZP v minulosti prověřována

VZP úplně stejný problém s Mořským koníkem měla i v roce 2004. Tehdy zaplatila za děti, které se nezúčastnily, 10 milionů korun. V roce 2006 se na finance za ozdravné pobyty zaměřila i parlamentní vyšetřovací komise, která konstatovala, že VZP někdy vynakládala peníze nehospodárně a se sporným výsledkem.

Komise tehdy konstatovala, že hlavní díl na dluhu VZP nese neochota a neschopnost politiků domluvit se na jasných pravidlech fungování zdravotnictví. Ve své zprávě navrhla Poslanecké sněmovně přijmout 13 nových zákonů ke zdravotnictví a také koncepci resortu. Doporučila VZP zkvalitnit kontrolní systém a zavést hodnocení a kontrolu efektivity prostředků vynaložených na zdravotní péči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...