Výroba ve Škoda Auto se po Vánocích rozjede až 10. ledna

Výroba v automobilce Škoda Auto se po vánočních svátcích rozjede až 10. ledna. Výrobní linky se před svátky zastaví 22. a 23. prosince. Uvedl to týdeník Škodovácký odborář. Důvodem delší odstávky je podle něj rozhodnutí z koncernu Volkswagen a také nutnost provést plánované investice. Škodovka podepsala také novou kolektivní smlouvu pro příští rok a na jaře bude firma s odbory jednat o růstu mezd.

Firma podle odborů požadovala, aby byla na tyto dny naplánována dovolená, odbory to ale odmítaly. „Vyjednali jsme pro tyto dny překážku na straně zaměstnavatele s náhradou 80 procent průměrné mzdy, což představuje denní výdělek,“ řekl předseda podnikové rady Jaroslav Povšík. „Platí, že kdo v tyto dny nemá smysluplnou práci, tak má překážku na straně zaměstnavatele, firma to akceptovala,“ dodal.

Montáže budou v roce 2022 nabíhat ranní směnou v pondělí 10. ledna, některé provozy, které musí zajistit karoserie do výroby, například svařovny nebo lakovny, se ale rozjedou již noční směnou z neděle na pondělí 10. ledna, dříve začnou fungovat i některé provozy lisoven. V provozu komponent se budou lidé do práce vracet již v prvním týdnu příštího roku.

Škoda Auto loni dodala celosvětově přes milion aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice. Během letošního roku musela několikrát výrazně omezit či zcela zastavit výrobu kvůli nedostatku čipů.

Firma očekává, že do konce letošního roku kvůli nedostatku dílů vyrobí zhruba o 250 tisíc vozů méně. Automobilka Škoda Auto v období od ledna do září téměř zdvojnásobila provozní zisk na 900 milionů eur (zhruba 23 miliard korun) ze 469 milionů eur před rokem.

Například v automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku bude na rozdíl od Škodovky tradiční vánoční volno jako každoročně podle mluvčího jen jeden týden. „Poslední výrobní směna před svátky bude odpolední ve čtvrtek 23. prosince. Po Novém roce máme v plánu začít výrobu první pracovní den, tedy v pondělí 3. ledna,“ sdělil mluvčí závodu Petr Michník.

Na jaře se bude jednat o mzdách

Zástupci mladoboleslavské automobilky a odborů podepsali novou kolektivní smlouvu pro příští rok. Tématem jednání byly sociální náklady a roční pracovní doba. Nový kontrakt platí do konce příštího roku, jeho část týkající se atypických směnných systémů platí podle týdeníku dva roky. V Mladé Boleslavi platí běžný patnáctisměnný systém, tedy tři směny každý pracovní den.

Odbory řešily s automobilkou i termín hromadné dovolené, která se příští rok uskuteční na přelomu července a srpna. „Vzápětí byly zahájeny plány zaměstnanců pro osobní plánování dovolené, kde vycházíme z matematiky: 20 dní ze zákona plus pět dní vyjednaných Odbory KOVO minus pevně plánovaná hromadná dovolená, rovná se zůstatek nejméně šest dní pro osobní plánování,“ popsaly odbory.

Zasadily se také o vyjednání dovolené, která propojí státní svátky s víkendem a vytvoří ucelené delší volno. „Zajímavým prvkem roční pracovní doby je z toho pohledu propojení svátků 5. a 6. července, které vycházejí tentokrát na úterý a středu. Investováním pouhých tří dnů hromadné dovolené dojde k propojení se dvěma svátky a dvěma víkendy, čímž vznikne krásných devět dnů volna,“ doplnily odbory.

Na jaře začne vyjednávání o růstu mezd. K poslední kolektivní negociaci došlo v roce 2020, kdy se odbory s firmou dohodly na dvouleté smlouvě. Tarifní mzdy v automobilce vzrostly od 1. dubna 2020 o 5,7 procenta, o rok později se zvýšily o další dva tisíce korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 15 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 22 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.