Výdaje vládních institucí v roce 2018 činily 2,166 bilionu korun a byly tak meziročně o desetinu vyšší. Poměr výdajů k hrubému domácímu produktu (HDP) přitom činil 40,7 procenta, zatímco průměr EU byl 45,8 procenta HDP. Vládní výdaje přitom směřují především do sociální oblasti, zdraví, ekonomiky a vzdělávání, informoval Petr Musil z odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu.
Mezi vládní instituce patří ministerstva, ústřední orgány veřejné správy, obce, kraje, základní a střední školy nebo zdravotní pojišťovny.
Výdaje vládních institucí ve srovnání s dalšími zeměmi EU byly v roce 2018 osmé nejnižší. Méně vydávaly instituce například v pobaltských zemích, na Maltě nebo v Irsku. Naopak nejvyšší podíl vykázala Francie, Finsko a Belgie, a to více než padesát procent.
Nejvíce peněz směřovalo v roce 2018 v rámci výdajů českých vládních institucí do sociální oblasti, celkem 640 miliard korun. Následuje oblast zdraví (405 miliard korun), ekonomické záležitosti (320 miliard korun) a vzdělávání (247 miliard korun). Nejvíce přitom stouply výdaje na vzdělávání a sociální oblast, kam patří mimo jiné sociální dávky, sociální služby nebo důchody.
Pátý nejnižší podíl výdajů na sociální oblast z celé EU
Naopak nejméně peněz putovalo na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 miliard korun), ochranu životního prostředí (46 miliard korun) a obranu (47 miliard korun).
V mezinárodním srovnání byl podíl výdajů na sociální oblast v poměru k HDP pátý nejnižší v EU, a to 12 procent. Průměr EU přitom činil 18,6 procenta. Nejvyšší podíl výdajů na sociální oblast zaznamenalo Finsko, nejnižší Irsko.
V případě výdajů na vzdělávání bylo Česko těsně pod průměrem EU s 4,6 procenta. V celé EU to bylo 4,7 procenta HDP. U výdajů na zdraví Česko bylo naopak nad průměrem EU, kdy podíl výdajů byl 7,6 procenta, zatímco průměr EU byl 7,1 procenta HDP.
Na obranu vydaly vládní instituce předloni ČR 0,9 procenta HDP. Průměr EU byl 1,3 procenta, přičemž nejvíce vydalo Lotyšsko (2,1 procenta), naopak nejméně Irsko (0,3 procenta HDP).
