Vojtěch vyjednal u Schillerové pro zdravotnictví dalších 220 milionů

Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Podle návrhu rozpočtu z června letošního roku měl resort dostat 9,19 miliardy, letos hospodaří s 8,2 miliardy korun.

Peníze podle Vojtěcha půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo na ně dostalo 100 milionů korun, stejná částka půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun.

Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Ministerstvo zdravotnictví z rozpočtu platí provoz státních institucí jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73. V posledních letech hospodařilo s rozpočtem mezi sedmi a osmi miliardami korun. V roce 2015 mělo rekordních 8,5 miliardy korun, poté rozpočet klesal. Loni se opět zvýšil na více než osm miliard.

Ministerstvo musí podle návrhu rozpočtu ušetřit asi 10 procent nákladů na provoz a snížit počet pracovních míst. Na projekty spolufinancované z EU půjde celkem asi 2,025 miliardy korun. Na investice bude mít resort miliardu korun.

O penězích na zdravotní péči pro rok 2020 vyjednávaly do června letošního roku zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Zatímco loni se podařilo úhrady dohodnout se všemi, letos oblast nemocnic, lékáren a domácí péče dohody nepodepsala. Ministerstvo tak výši úhrad stanoví ve vyhlášce. Na nedostatek peněz si stěžuje zejména domácí péče, kde sestry berou méně než v nemocnicích. Lékárníci zase argumentují, že nemají zaplacenou zvýšenou administrativu. Více peněz na platy žádaly i zdravotnické odbory.

Pro příští rok se očekává výběr pojistného asi 346 miliard korun, letos to bylo asi o 20 miliard méně. Více než polovinu nákladů na zdravotní péči spotřebuje akutní péče v nemocnicích. Z peněz navíc chtějí pojišťovny více podpořit praktické lékaře, přidají i na drahé moderní léky.

Nahrávám video

Schillerová: Jednání o navýšení rozpočtu ministerstev jsou u konce

Dosud si ministři vyjednali pro příští rok navýšení rozpočtu přibližně o 17,7 miliardy korun proti červnovému návrhu. Dalších 492 milionů korun nad rámec výdajů jednotlivých ministerstev půjde na digitalizaci. Deficit rozpočtu by přitom měl zůstat 40 miliard korun.

Podle Schillerové už další peníze resorty nezískají. Neočekává ani, že by Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se v úterý postavil do čela ministerstva kultury, dokázal vzápětí přijít s vlastními požadavky na rozpočet. Zaorálek ovšem mluví o tom, že by chtěl zvyšovat platy zaměstnanců. Státní rozpočet na příští rok bude vláda definitivně schvalovat 16. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 7 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 9 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.