V českém zdravotnictví se schyluje k novému sporu o platy. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) hodlá příští rok zaměstnancům nemocnic přidat maximálně tři procenta, i když ještě v dubnu mluvil o pěti procentech. Plán změnil s odůvodněním, že v minulých letech rostly výdělky lékařů a sester dostatečně a nyní mají nemocnice investovat spíš do svého vybavení. Odbory však požadují plošně přidat minimálně deset procent. O vyšším zvýšení mluví před podzimním jednáním vlády i koaliční ČSSD.
Státní nemocnice potřebují na opravy a na nové přístroje desítky miliard korun, argumentuje ministr. Pro lékaře a sestry by jako vhodný nárůst viděl – podobně jako u ostatních státních zaměstnanců – kolem dvou, tří procent. Případný další nárůst už by nechal na samotných nemocnicích.
Dodává, že v letech 2016 až 2018 vzrostl průměrný plat lékařů ve státních nemocnicích o víc než jedenáct tisíc korun na bezmála šestaosmdesát tisíc. Průměrný plat zdravotní sestry pak poskočil o 8,5 tisíce na téměř třiačtyřicet tisíc hrubého.
Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze letos vystoupal průměrný plat lékaře na zhruba dvaaosmdesát tisíc korun. Zdravotní sestry berou kolem sedmačtyřiceti tisíc – včetně mnoha přesčasů či práci na směny.
Kvůli rychlému růstu platů museli ve VFN v posledních letech omezovat výdaje na investice a rekonstrukce, což by se nyní mělo změnit. „Máme v plánu kompletní obnovu přístrojového vybavení našeho kardiocentra, toto bude jedna z priorit,“ uvedl mluvčí nemocnice Filip Brož.
Výhrady z Lidového domu
O lednovém růstu základních platů zdravotníků ve státních nemocnicích rozhodne definitivně na podzim česká vláda. Už nyní ale plán ministra na zvýšení tarifů o dvě až tři procenta kritizuje jako nedostatečný koaliční ČSSD. A argumentuje mimo jiné vysokými rezervami na účtech zdravotních pojišťoven, které by šlo k tomu využít.
„Rozhodně to není dostatečné navýšení, protože dneska na účtech zdravotních pojišťoven je pětapadesát miliard,“ uvedla expertka ČSSD na zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Podobným směrem se ubírají i úmysly odborů. Například požadují, aby pojišťovny už příští rok rozpustily do zdravotnictví ze svých rezerv 25 miliard z celkových 55. A požadují plošný nárůst platů o desetinu.
„Deset procent je minimum, protože jsme je nedostali v roce 2019,“ uvedl předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
Odbory se chystají na protest
Odbory navrhovaný přesun pětadvaceti miliard korun z rezerv pojišťoven považuje ministr Vojtěch za naprostý nesmysl. „Vedlo by to ke kolapsu, takto to nejde.“
Jedním z argumentů odborů, proč zvyšovat platy výrazněji, je pokračující nedostatek personálu v nemocnicích. Z letošního průzkumu mezi řediteli nemocnic vyplývá, že jich lékaře postrádá 84 procent. A podobný počet manažerů také uvedl, že chybějí sestry.
Lékařské odbory jsou připraveny – stejně jako už mnohokrát v minulosti – protestovat. Podobně jako v letech 2010 a 2011 při akci Děkujeme, odcházíme si chtějí najmout na protestní akci profesionální agenturu. Podrobnosti zveřejní na konci srpna.
Odkud se berou peníze ve zdravotnictví
Systém veřejného pojištění vloni skončil 14,5 miliardy korun v plusu. Oproti očekávání totiž podle aktuálních dat vzrostly příjmy na víc než 306 miliard.
Český systém přitom na veřejném pojištění stojí. Jen zhruba 14 procent peněz ve zdravotnictví si platí sami pacienti, například za ošetření u zubaře nebo volně prodejné léky. I tyhle příjmy se zvyšují. Průměrná roční útrata na jednoho pacienta už přesáhla pět tisíc korun.
