Bratislava - Eurozóna dokáže i navzdory problémům některých svých členů zvládnout těžkosti a vyjít ze současné krize posílena. Uvedl to předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který dnes v Bratislavě jednal se slovenskými politiky také o pomoci zadluženému Řecku. Slovensko jako jediná země eura loni odmítla půjčku Aténám, část koaličních politiků se staví zdrženlivě také k budoucímu úvěru. Vláda novou pomoc Řecku podmiňuje reformami, ale i zapojením soukromého sektoru.
„Toto není krize eura, euro je silná a stabilní měna,“ prohlásil Van Rompuy. Po jednání s premiérkou Ivetou Radičovou připomněl, že členské země unie by neměly těžit jen z výhod EU, ale mají také povinnosti. „To není pouze o Řecku, ale je to o zabezpečení finanční stability v eurozóně jako celku,“ uvedl.
Herman Van Rompuy
„Toto jsou pro eurozónu přelomové časy. Věřím, že můžeme tyto těžkosti překonat a stát se silnějšími.“
Řecko se loni stalo první zemí eura, která požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku vyhlášení platební neschopnosti. Od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) si Atény zajistily úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Slovensko se k této pomoci nepřipojilo, přistoupilo však k záchrannému fondu EFSF. Z něj těžily další dva státy unie s finančními problémy, Irsko a Portugalsko.
Atény však nezvládají plnit podmínky, na nichž se loni s věřiteli dohodly a jejichž průběžné plnění je nutné k tomu, aby země mohla čerpat další části úvěru. Minulý týden řecký parlament schválil další úsporná opatření a hned o víkendu ministři financí zemí eurozóny rozhodli, že Řecko dostane poslední část dohodnutého úvěru. Ani ta ale zadlužené zemi stačit nebude. Aby se vyhnula bankrotu, bude už v září potřebovat další peníze. Další pomoc se může podle neoficiálních odhadů pohybovat kolem 120 miliard eur. Podrobnosti k druhému záchrannému úvěru by měly být dojednány do poloviny září.
