V případě zhoršování krize hrozí MMF nedostatek peněz na úvěry

Washington – Mezinárodní měnový fond by mohl mít problémy s nedostatkem peněz, pokud se globální finanční podmínky budou nadále zhoršovat a více zemí bude nuceno požádat fond o pomoc. Vyplývá to z vnitřního dokumentu zaměstnanců fondu, na který se odvolává agentura Reuters. Podle dokumentu může nyní fond bez problémů půjčit 390 miliard dolarů (asi sedm bilionů korun).

Nejhorší scénář zaměstnanců počítá s tím, že by fond mohl potřebovat pro poskytnutí pomoci až 840 miliard dolarů. Proti předchozímu odhadu je tato částka vyšší o více než čtvrtinu. V červnu zaměstnanci fondu odhadovali, že by v nejhorším případě mohla potřeba úvěrů stoupnout na 640 miliard dolarů.

Pokud by politici začali rychle jednat a podařilo se jim vyrovnat s eskalací dluhové krize, nároky na půjčky dosáhnou 360 miliard dolarů. To je fond schopen pokrýt ze svých nynějších zdrojů.

Špatné zprávy o kondici evropských bank byly liché

Šéfka měnového fondu Christine Lagardeová zároveň upozornila, že dřívější zpráva o dokumentu fondu, podle kterého by evropským bankám chybělo až 200 miliard eur, pokud by se správně ocenily dluhopisy zadlužených zemí eurozóny, je zavádějící. Fond podle ní studii ještě nedokončil.

Christine Lagardeová
Zdroj: ISIFA/EPA/Olivier Hoslet

„Zpráva o 200 miliardách eur byla chybná, toto číslo je předběžné,“ upozornila Lagardeová. Informaci o dokumentu přinesl na počátku měsíce list Financial Times, který se odvolával na zdroje z fondu. Zpráva však okamžitě narazila na tvrdý odpor evropských politiků i centrálních bankéřů, kteří fond obvinili z podjatosti a špatných výpočtů.

Fond v současnosti financuje nákladný program pomoci pro Řecko, Irsko a Portugalsko a zvyšují se obavy, že pomoc budou potřebovat i Itálie a Španělsko. Mluvčí fondu Gerry Rice tento týden uvedl, že pokud by bylo třeba pomoci Itálii, má fond dostatek financí.

Ruku v ruce s eskalací problémů Itálie, jejíž dluh dosahuje 120 procent hrubého domácího produktu, se stále častěji hovoří také o tom, že její případná platební neschopnost by stáhla ke dnu také Francii. Právě té totiž dluží Itálie nejvíce. Francie přitom spolu s Německem patří k hlavním tahounům eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 33 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 1 hhodinou

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...