Praha – Hodnota zásob zlata pod Českou republikou se zvýšila na 250 miliard, a to díky růstu cen zlata na světových trzích – trojská unce zdražila za posledních 18 let z necelých 8 na 33 tisíc korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto uvažuje, že by po šestnácti letech znovu obnovilo těžbu. Napsaly to Hospodářské noviny (HN). Teoreticky by se podle listu mohlo dolovat na patnácti ložiscích.
HN uvedly, že pod zemí se nachází až 240 tun cenného kovu, na které „od roku 1994 nikdo nesáhl“. Nárůst cen zlata na světových trzích ale podle deníku považuje ministerstvo za natolik atraktivní, že by znovu otevřelo drahocenná ložiska.
„Investice do těžby a zpracování surovin působí prorůstově a vytváří další pracovní a podnikatelské příležitosti. Kromě toho by stát mohl v době hledání dodatečných příjmů do státního rozpočtu získat překvapivě vysoké finanční objemy,“ řekl HN ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti MPO Pavel Kavina.
Česko sedí na surovinách za stovky miliard
Jak upozorňují HN, v Česku se v současné době vede debata o zahájení těžby i dalších surovin, které by mohly státu přinést stovky miliard – například břidličného plynu nebo černého uhlí metodou tzv. zplyňování. O povolení k takové těžbě usilují zahraniční firmy, zatím ale neuspěly.
„Snahy o popularizaci netradičních způsobů těžby nerostných surovin reagují na dlouhodobě rostoucí ceny komodit na světových trzích. Ty jsou citlivé na vysokou spotřebu surovin v rozvíjejících se zemích jako Čína či Indie. Zejména těžba kovů ovšem nedokáže nasytit rapidní nárůst světové poptávky. Tento dlouhodobý trend dopadá i na Evropskou unii, která hledá cestu, jak snížit surovinovou závislost na zbytku světa a podpořit svoji stagnující ekonomiku,“ napsal deník.
Wolfram za 60 miliard
Mezi nejcennější české suroviny patří černé a hnědé uhlí, uran, zlato a wolfram. Pouze první tři z nich se však v současnosti v Česku těží. Jak připomínají HN, těžba zbytku byla dlouhou dobu tabu kvůli nesouhlasu veřejnosti.
Vedle zlata by se mohl do budoucna stát strategickou surovinou pro ČR právě wolfram. Dnes jsou prozkoumány jeho zásoby v objemu zhruba 70 tisíc tun, které by mohly státu vydělat 60 miliard korun. Například kašperské ložisko patří podle geologů mezi jedno z největších ve střední Evropě. Cena wolframu stoupla za posledních dvacet let více než šestinásobně a přístup k němu pečlivě sleduje i EU, která wolfram zařadila mezi tzv. kritické suroviny, uzavírá deník.
