Praha – Svaz průmyslu a dopravy požaduje změnu insolvenčního zákona. V tuzemsku prý dochází kvůli dírám v tomto předpisu k šikaně nevinných firem, které se pak dostávají do skutečných problémů – banky jim nechtějí půjčovat a ztráta dobré pověsti pro ně může být likvidační. Podle zástupců svazu v Česku dokonce působí „insolvenční mafie“.
Tři firmy na výrobu světel – Trevos, Hormen a Halla – spadly do insolvence. Všechny najednou a pravděpodobně neprávem. „Naše společnost ty firmy, které na nás podaly insolvenční návrh, vůbec nezná,“ říká spolumajitel Trevosu Vilém Šulc. „Samozřejmě je to celé vymyšlené. Jde o jednoznačnou snahu poškodit naši společnost,“ přidává se předseda představenstva firmy Halla Daniel Černý. Podobně hovoří i šéf Hormenu Jiří Hrachovina, podle kterého firma nikdy neměla jedinou fakturu po splatnosti.
Všechny tři insolvenční návrhy se podobají jako vejce vejci. Zástupci poškozených firem se shodují, že obsahují zfalšované dokumenty a neexistující dluhy. Ve všech případech je stejný i autor podání – společnost Telepike s dvaadvacetiletým jednatelem. Podle informací z obchodního rejstříku má muž trvalý pobyt v budově sedlčanského městského úřadu a kvůli dluhům je v exekuci.
Aby mohla být vyhlášena insolvence, musí firma po splatnosti dlužit více věřitelům. V případech zmíněných tří firem jsou ale i zbylí věřitelé podezřelí. „Každá má až desítky jednatelů, většinou z území Ukrajiny, Ruska, Moldavska, takže jde evidentně o nastrčené firmy,“ vysvětluje Daniel Černý. A co víc – bankovní konta, na která měly údajné dlužné částky doputovat, neexistují vůbec.
Souvisí insolvence s bojem o zakázku na osvětlení metra?
Navzdory všem nejasnostem bylo insolvenční řízení zahájeno. Podle českého práva do něj firmy totiž spadnou automaticky – stačí jen podat návrh. „Jde zjevně o šikanózní návrh v rámci nějakého konkurenčního boje, zřejmě o zakázku. Vypadá to, že je tady loutka a za ní stojí ve stínu někdo jiný,“ myslí si odborník na insolvence z pražské VŠE Lubomír Smrčka.
Kromě toho, že vyrábějí a prodávají svítidla, mají firmy ještě jednu věc společnou. Všechny se zajímají o zakázky na osvětlení pražského metra. V současnosti tuto službu zajišťuje jediná firma, která s ČT odmítla komunikovat. Podezřelé insolvenční návrhy nicméně už řeší policie, neposkytla ale podrobnosti.
Že neprobíhají všechna insolvenční řízení v Česku řádně a transparentně, přiznává i Michal Žižlavský, předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců. „Nebudu předstírat, že je všude všechno v pořádku,“ konstatoval Žižlavský.
Svaz průmyslu a dopravy viní z excesů nekvalitní legislativu a navrhuje řadu změn. Jednou z nich by mohla být například možnost firem vyjádřit se k insolvenčnímu návrhu ještě před zveřejněním v insolvenčním rejstříku. „Chápu tlak podnikatelů na reálné fungování justice a na férovost insolvenčního řízení jako legitimní,“ dodal Žižlavský.
Uvažoval o přesunu firmy do Nizozemí, stát ho přesvědčil
Špatnou zkušenost má s insolvencemi i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a majitel společnosti Brano Group Pavel Juříček. Ten před čtyřmi lety koupil výrobce kotlů Mora-Top a investoval do něj několik desítek milionů korun. Firma Mora-Top se po čase kvůli jednomu spornému platebnímu příkazu dostala do insolvence. Juříček tvrdí, že následkem vadného rozhodnutí insolvenčního soudu skončil výrobní program společnosti.
Viceprezident Svazu průmyslu nyní předal ministerstvu spravedlnosti, ministerstvu vnitra a státnímu zastupitelství informace o zhruba šesti desítkách případů pravděpodobně zmanipulovaných konkurzů. „My trváme na tom, aby se ty jednotlivé případy vyšetřily a aby ministerstvo spravedlnosti využilo všechny nástroje, které má k tomu, aby se zamezilo těm darebáctvím, která v České republice existují,“ podotkl Juříček.
Podnikatel v minulosti dokonce pohrozil tím, že pokud stát svůj přístup nezmění, přestěhuje sídlo Brano Group do Nizozemí a ke stejnému kroku vyzve i další tuzemské holdingy. Protože se vláda začala problémem zabývat, svůj záměr přehodnotil. „Musím říct, že záležitosti se naštěstí opakovaně otevírají na tripartitě, ministři o nich jednají,“ prozradil Juříček.
Ministerstvo spravedlnosti nyní slibuje nápravu. Zahájilo kontrolu činnosti insolvenčních správců (je jich víc než 400) a chystá i změnu zákona. „Už jsme provedli kontroly u 150 insolvenčních správců. To myslím, že je dostatečné množství. Co se týče legislativy, tam chystáme analytické materiály, spolupracujeme s vysokoškolskými pracovišti,“ sdělil ředitel odboru legislativy Michal Franěk. Podle firem je však postup ministerstva příliš pomalý.
Insolvenční řízení jako cesta k penězům?
Věřitelé v Česku získali v roce 2012 při insolvenčních řízeních průměrně 7 % svých pohledávek. Vyplývá to z analýzy společnosti InsolCentrum. Podle její jednatelky Jarmily Veselé data ukazují, že insolvenční řízení jsou v tuzemsku ekonomicky naprosto neefektivní a je zapotřebí systémová změna.
Půjčky podnikatelům, kteří se ocitli v úpadku, činily předloni 13,6 miliardy korun. Výnos z insolvenčních řízeních dosáhl 1,9 miliardy, což představuje zhruba 14 % celkové výše pohledávek. „Věřitelé získali z tohoto výnosu méně než polovinu, zbytek tvořily náklady řízení a odměna správců,“ upozornila Veselá, podle které nebylo 58 % věřitelů uspokojeno vůbec. Za zcela chybné označila dříve zveřejněné údaje Světové banky, podle nichž uspokojení věřitelů dosahuje v průměru 75 %.
„Jde o systémové selhání, které vede k tomu, že aktéři ztrácejí víru v transparentnost a právní jistoty řízení. Poruchy právního prostředí v insolvenčních řízeních narušují stabilitu podnikatelského prostředí,“ varovala Veselá.
