Unie chce dohled nad klimatickými závazky jednotlivých zemí

Lima – Evropská unie prosazuje vytvoření přísnější kontroly nad plněním klimatických závazků jednotlivých zemí. Brusel přišel s tímto požadavkem na začátku druhého týdne klimatické konference v peruánské Limě, kde se chystají základy nové dohody o ochraně klimatu pro příští rok. Největší světoví znečišťovatelé ovzduší Čína a Spojené státy ale snahu EU nepodpořili.

„Měl by existovat proces hodnocení. To je naprosto nevyhnutelné,“ prohlásil v Limě španělský eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete. EU se v říjnu zavázala k omezení emisí CO2 k roku 2030 o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. OSN stanovila neformální a nevynutitelné datum, dokdy mají i zbylé státy předložit své závazky, na 31. březen příštího roku. Dohodu nahrazující současný málo funkční Kjótský protokol by pak měly vlády téměř dvou set zemí světa schválit příští prosinec v Paříži. 

Proti evropskému požadavku se v Limě postavila Čína, která dala najevo neochotu dovolit dalším zemím kontrolovat její politiku. Peking požaduje, aby se na peruánské konferenci nepřijala ani zmínka o možných kontrolách dodržování termínů a závazků. Spojené státy se postavily mezi obě strany, když otázku kontroly označily za „nikoli klíčovou“ a nehodlají usilovat o její zařazení mezi výsledky limského jednání. 

Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Obě země, které nejsou signatáři Kjótského protokolu, přitom slíbily podílet se na nové dohodě pro Paříž: zatímco Washington hodlá snížit emise do roku 2025 o 26 až 28 procent oproti roku 2005, Peking přislíbil, že emise v Číně začnou klesat nejpozději okolo roku 2030.  

Minulý týden například meteorologové v rámci konference uvedli, že letošní rok se může v souvislosti s nezvykle vysokými teplotami oceánu stát vůbec nejteplejším v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace byla teplota vzduchu nad pevninou a oceány za prvních deset měsíců letoška o 0,57 stupně Celsia vyšší, než je průměr 14 stupňů z let 1961 až 1990. Tento údaj se přesně shoduje s číslem z dosud nejteplejšího roku 2010, a bude tedy záležet na měřeních z posledních dvou měsíců, zda jej výší teploty překoná, či ne. Dalšími roky v pořadí těch nejteplejších jsou 2005 a 1998. 

Většina vědců se shoduje, že globální nárůst teplot je způsoben především lidskou činností. Skeptici naproti tomu namítají, že teploty vzrostly před koncem století, ale za posledních 15 let se nijak významně nemění, ačkoli příliv skleníkových plynů do atmosféry neslábne. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.