Účet pro Volkswagen roste. Dalších 1,2 miliardy dolarů dá kvůli emisím prodejcům

3 minuty
Zprávy ve 12: Americký soud schválil urovnání mezi Volkswagenem a prodejci v USA
Zdroj: ČT24

Americký oblastní soud schválil plošné urovnání mezi německou automobilkou Volkswagen a prodejci ve Spojených státech. Kvůli emisnímu skandálu jim bude muset vyplatit 1,2 miliardy dolarů (30,2 miliardy korun). Peníze si rozdělí 650 prodejců.

Americký soud dal za pravdu obchodníkům ve Spojených státech, kteří si stěžovali, že emisní skandál Volkswagenu poškodil značku a způsobil jim pokles prodeje. Soudce Charles Breyer označil urovnání za spravedlivé, přiměřené a odpovídající. Prodejci získají v přepočtu 30 miliard korun, v průměru tak každý dostane téměř 50 milionů korun.

„Je to obrovská částka, protože představuje značnou kapitálovou položku v rozpočtu každého jednotlivého dealera. V první řadě by jim to mělo uhradit náklady, které v souvislosti s kauzou museli vynaložit. Za druhé by jim to mělo umožnit investovat do svých showroomů, tak aby napravili a vylepšili svoji pověst po této kauze,“ uvedl šéfredaktor Automakers Erich Handl.

Kromě hotovostní platby zahrnuje dohoda také další nabídky, celková hodnota urovnání je tak více než 1,6 miliardy dolarů (zhruba přes čtyřicet miliard). Zahrnuje také nabídku provizí a pobídky k prodeji, napsala agentura Reuters.

Vůbec největší pokuta pro automobilku v USA

Volkswagen se dohodl s americkou vládou před dvěma týdny, že kvůli emisnímu skandálu zaplatí zhruba 110 miliard korun. Jde vůbec o největší pokutu, jakou kdy americká vláda některé automobilce vyměřila.

„Statisíce aut, které Volkswagen prodával v USA, vypouštěly do naší atmosféry nezákonné limity oxidů dusíku, a to až 40krát více, než bylo povoleno federálním zákonem. Navíc byly tyto vozy vybaveny softwarem, který skutečné množství znečišťujících látek během testování maskoval,“ shrnula aféru americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová.

Vyrovnáním s americkou vládou ale problémy Volkswagenu zdaleka nekončí. Podle Handla čeká automobilku například vyrovnání se soukromými investory a akcionáři ve Spojených státech. „Což je to nejhorší, protože urovnání se státní správou a dealery je v podstatě proti tomu jednoduchá a jednorázová věc,“ upozornil Handl.

Automobilka navíc musí řešit spory i mimo Spojené státy. Například minulý týden s ním kvůli nepravdivým údajům o emisích zahájili řízení také v Polsku. A stejný problém řeší Volkswagen i v některých asijských státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...