Volkswagen urovná civilní a trestní vyšetřování v USA. Bude ho to stát přes čtyři miliardy dolarů

Americká vláda uzavřela s německým automobilovým koncernem Volkswagen dohodu ohledně urovnání jeho emisního skandálu. Automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard korun). Potvrdilo to ve středu americké ministerstvo spravedlnosti. Oznámilo rovněž, že v souvislosti se skandálem obvinilo šest vysoce postavených zaměstnanců Volkswagenu. Nevyloučilo, že obviněním budou čelit i další lidé.

Podle agentury AP jde o největší pokutu, jakou kdy americká vláda některé automobilce vyměřila. „Dnešní kroky odrážejí neochvějné odhodlání chránit spotřebitele, stejně jako životní prostředí a finanční systém,“ uvedla americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová.

Automobilka, jejíž součástí je rovněž česká Škoda Auto, se v rámci dohody o urovnání přiznala ke spiknutí s cílem podvést Spojené státy, k bránění spravedlnosti a k poskytování falešných informací. V dohodě se podle agentury Reuters píše, že Volkswagen mohl za své kriminální počínání dostat pokutu až 34,1 miliardy dolarů. 

Jedním z obviněných zaměstnanců je manažer Oliver Schmidt, který byl již v sobotu zadržen na Floridě a který v minulosti řídil americké oddělení firmy pro dodržování regulačních předpisů. Mezi obviněné patří například i bývalý šéf vývoje značky VW Hainz-Jakob Neusser či bývalý šéf vývoje motorů Jens Hadler.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) předloni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Volkswagen následně přiznal, že tento software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut. Skandál se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Koncern bude tři roky pod dozorem

Automobilka již předloni na podzim přiznala, že téměř 600 tisíc naftových vozů v USA vybavila systémem umožňujícím falšovat testy emisí. Generální ředitel Volkswagenu Matthias Müller ve středu uvedl, že automobilka svých kroků „hluboce lituje“. „Již nejsme ta samá firma jako před 16 měsíci,“ prohlásil dozorčí rady VW Hans Dieter Pötsch.

Dohoda o urovnání předpokládá, že Volkswagen bude v USA po tři roky pod zvláštním dozorem a že provede výrazné reformy. Automobilka mimo jiné slíbila, že propustí šest zaměstnanců, osm pracovníků přeřadí a se třemi zavede disciplinární řízení, napsala agentura Reuters.

Předchozí urovnání

Německý koncern již v USA uzavřel některé dohody, které by měly zahladit škody po emisním skandálu. 

Před časem se například dohodl, že ve Spojených státech zaplatí přes 200 milionů dolarů (5,2 miliardy korun) jako kompenzaci za emise ze zhruba 80 tisíc aut s třílitrovým naftovým motorem, která mají zabudovaný software umožňující manipulovat s testy emisí.

Již před tím pak soud schválil dohodu ohledně vozů s dvoulitrovým naftovým motorem v hodnotě 14,7 miliardy dolarů. Většinu peněz by měl Volkswagen vynaložit na odkup vozů a další kompenzace majitelům. 

Na odkupy a úpravy svých vozů s nelegálně upravenými naftovými motory a kompenzace v Kanadě pak VW vydá tamním majitelům v přepočtu až 2,8 miliardy amerických dolarů (72,4 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 3 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 3 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 14 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
2. 5. 2026

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
2. 5. 2026
Načítání...